Banky tlačí na zelené stavebnictví, do roku 2025 by mohla být až polovina úvěrů zaměřená na udržitelné budovy

Rada pořádá pro odbornou veřejnost semináře, kde experti radí, jak firmy na udržitelnou budoucnost připravit. „V rámci snižování emisí uhlíku Evropa směřuje na členské země celou řadu regulací v mnoha oborech včetně financování. Výstavba a development se tak v dohledné době bude muset dít zeleně a firmy a jejich dodavatelé se na to musí připravit,“ vysvětlila předsedkyně komise České bankovní asociace pro udržitelné finance Hana Kovářová. V nadcházejícím finančním rámci EU v letech 2021 až 2027 půjdou ve všech programech EU do udržitelnosti obrovské prostředky na investice, které bude třeba dofinancovat.
Banky se zavázaly, že se na svou činnost budou dívat optikou požadavků na odpovědné podnikání, a i v rámci poskytování financí budou uplatňovat zásady udržitelnosti. Budou tedy přicházet s nabídkou služeb a produktů, které mají směřovat jejich klienty k udržitelnosti. Podnikatelé tak budou moci získat zvýhodněné úvěry právě na financování projektů, které jsou šetrné k planetě.
Udržitelnost projektů bude ale nezbytné prokázat jednotným způsobem. Banky by měly být schopny posoudit projekt z hlediska jeho dopadů na životní prostředí a klasifikovat ho v rámci tzv. taxonomie. Typicky jde o renovace budov a projekty, které jsou spojeny se zvýšením energetických úspor. Aby projekty měly šanci získat výhodnější financování nebo nezanedbatelnou podporu z EU v objemu 30 až 60 procent investičních nákladů, musí jít o energeticky šetrné budovy. U novostaveb by měly dosahovat kategorie A, u renovací pak nejhůře C ze škály energetické náročnosti. „Do budoucna lze nicméně očekávat, že nároky se budou dále zpřísňovat. U novostaveb by energetická náročnost měla být ještě o 10 procent nižší než u budov s téměř nulovou spotřebou, u renovací by cílem mělo být zvýšení úspory energie minimálně o 30 procent. Samozřejmostí u projektů pro zelené financování pak budou nabíjecí stanice, řízení energetické výkonnosti, solární panely na budovách, ale i negativní cíle, jako je stanovení limitů na spotřebu vody nebo vysoký podíl stavebního odpadu určený k recyklaci,“ řekl vedoucí sekce Odpovědné firmy ve Frank Bold Filip Gregor.
Pokud firmy budou chtít získat na stavební projekty výhodné financování, potřebují informovat financující banky o cílech a budoucích dopadech projektů týkajících se klimatu a širších environmentálních dopadů včetně plánu nulových emisí, dopadů na spotřebu vody, budou muset být schopny spočítat si svou uhlíkovou stopu apod. A právě k tomu má sloužit evropská reforma reportování o udržitelnosti spolu s taxonomií, což je jednotný klasifikační systém, který zhodnotí aktivity z hlediska jejich příspěvku ke snižování emisí CO₂.
V České republice na to nicméně zatím nejsme připraveni. Podle výzkumu Frank Bold, který dotazoval 300 evropských korporací je připravenost na reportování o udržitelnosti daleko vyšší v západní Evropě. Cesta změny firemní kultury na zelenou přitom nemusí být dlouhá. O tom svědčí příklad CPI Property Group, která zahájila první kroky k vybudování firemních struktur tzv. ESG (Environmental-Social-Governance) až v roce 2018. Od té doby již vydala čtyři zelené dluhopisy za téměř dvě miliardy eur a tím se zařadila mezi top 20 evropských emitentů zelených dluhopisů. „Financujeme a refinancujeme z nich certifikované nemovitosti v rámci systému BREEAM a LEED, projekty, které snižují energetickou spotřebu a uhlíkovou stopu, obnovitelné zdroje, ale třeba i organické zemědělství,“ vysvětlila Petra Hajná, Sustainability officer firmy. Skupina si stanovila cíl do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů minimálně o 30 procent proti roku 2019. Strategií skupiny je sladit své cíle s klimatickými cíli Pařížské dohody a mít je zároveň ověřené nezávislou iniciativou Science-Based Target.