Bytový areál Panorama Pražačka zkolaudován, trvalo to 14 let. Praha přichází o dalších více než 900 bytů, které developer staví raději jinde

Pokud se podíváme na chronologii vývoje celého projektu, můžeme stejný fakt interpretovat i méně pozitivně. A to tak, že projekt Panorama Pražačka potvrdil extrémní složitost a netransparentnost povolování nových staveb v Praze a až šikanózní praktiky nejrůznějších sdružení, které současný legislativní rámec bohužel umožňuje. Celý developerský proces od zakoupení pozemku po úspěšnou kolaudaci totiž trval neskutečných 14 let a stavebník si při něm prošel úplně vším, čím si dnes v krajním případě projít může, včetně nuceného přerušení stavby.
A konečně lze tento fakt interpretovat i ryze negativně, a to tak, že současná Praha, která právě zažívá katastrofální nedostatek nových bytů a ceny nového bydlení zde prolamují historické rekordy, zbytečně přichází o dalších 906 nových bytů, které zde vyrůst mohly. Z pochopitelných důvodů je totiž investiční skupina CTR raději staví jinde – v zahraničí.
Má se stavět na stavební parcele? Námitky, odvolání, žaloby, stížnosti… Na Pražačce si investor prošel vším
Půlkruhový pozemek v ulici Kunešova zakoupila investiční skupina CTR v dubnu roku 2004 již jako pozemek určený územním plánem k obytné zástavbě. V souladu se všemi normami na ní připravila projekt, který se stal terčem mnoha námitek a stížností. V rámci vstřícnosti například upravil investor celou jižní fasádu objektu do podoby ustupujících podlaží a přišel tak o stovky metrů plochy, aby příliš nezastínil okna sousedů. I přesto byly všechny fáze přípravy projektu opakovaně napadány odvoláními a žalobami a investor tak pravomocné stavební povolení obdržel až v prosinci 2015, téměř po 12 letech.
Ani to ale nebyl konec – následovala další žaloba na neplatnost stavebního povolení u Městského soudu v Praze, a soud této žalobě na návrh žalobců přiznal odkladný účinek. Investor tak na vlastní náklady musel zahájenou stavbu na téměř 8 měsíců pozastavit, než soud rozhodl, že žalobu zamítá. Podruhé se tak začalo stavět až v srpnu 2016, zatímco odpůrci podali kasační stížnost a celá kauza se dostala až k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. I ten ale nakonec rozhodl, že kasační stížnost není důvodná a projekt je zcela v pořádku a může být dokončen. Kolaudační souhlas tak byl vydán 18.1.2018, po téměř 14 letech.
„Všem, kteří tento projekt silou vůle dotlačili až k úspěšné realizaci, patří můj velký dík. Kromě práce kolegů oceňuji zejména profesionální přístup Městské části Praha 3 k investorům, který je v současné Praze jednou z mála světlých výjimek. V důsledku specifického vývoje projektu se pro nás Pražačka postupně stala věcí principu a profesní cti, z ekonomického hlediska se totiž jedná v rámci skupiny o méně podstatný projekt,“ podotýká Ján Horváth, ředitel divize Real Estate v CTR group.
„Prostě jsme chtěli dokázat, že investor, který zakoupil v Praze stavební parcelu a připravil na ní záměr zcela v souladu se všemi normami, dokonce několikrát ustoupil a vyhověl stěžovatelům i tam, kde nemusel, nakonec má právo také svou stavbu dokončit,“ dodává s tím, že dalších 906 bytů a komerčních prostor aktuálně CTR staví v zahraničí.
Konkrétně v Košicích má skupina nyní ve výstavbě 541 bytů a více než 11.000 metrů čtverečních kancelářských a maloobchodních ploch ve dvou projektech, v Drážďanech aktuálně staví také ve dvou projektech 287 bytů a 2,3 tisíce metrů retailových prostor a v Regensburgu buduje 78 bytů a luxusní restauraci. S takovým objemem výstavby by se v Praze s přehledem zařadila na druhé místo mezi všemi developery. Takové ambice ale za současného legislativního marasmu nemá.
„Na nové akvizice máme připraveny značné částky, které můžeme okamžitě uvolnit. Ztrácet ale 8, 10 nebo dokonce 14 let s realizací každého projektu v České republice pro nás jednoduše nemá význam, to můžeme volný kapitál investovat jinde. V Praze proto preferujeme nákup již připravených projektů s vydaným územním rozhodnutím nebo se stavebním povolením, případně starších areálů se zajímavým nájemním výnosem a potenciálem budoucího redevelopmentu,“ uzavírá Ján Horváth.