Za posledních pět let jde v průzkumu o nejlepší výsledek. Ještě v roce 2011 pětitisícovou a vyšší sumu uspořil měsíčně každý desátý dotazovaný, o dva roky později už to ale bylo pouhých 7 %. Ve stejném období o třetinu, na 24 %, narostla skupina těch, co si nebyli schopní odložit ani korunu. Nyní se tento podíl znovu snížil pod pětinu populace. Nejvíc dotazovaných, 36 %, stále spoří tisícovku až pětitisícovku měsíčně a alespoň v řádech stokorun je schopná spořit třetina lidí.
Podle Pavla Doležala, ředitele Zlaté koruny, se nabízejí dvě vysvětlení: „Buď se Češi vracejí k pověsti spořivého národa z opatrnosti, nebo – a v to doufám především – se domácnostem konečně daří o něco lépe. Je to sice opatrný, ale přeci jen signál, že bychom mohli být z nejhoršího zásahu ekonomické krize venku. Co mě také těší, že roste zodpovědnost lidí a jejich ochota k zabezpečení na důchod.“
Odvolaná penzijní reforma lidi od spoření na stáří neodradila. Spíš naopak. Víc než pětistovku z měsíčních úspor si je ochotných odložit na důchod 44 % dotazovaných. Oproti tomu se skoro o čtvrtinu, na 14 %, zmenšila skupina lidí s mizivým nebo dokonce nulovým spořením na stáří.
„Někteří si skutečně moc odkládat nemohou. Jde především o lidi s nízkým příjmem a vzděláním. Horší je to s mladou generací. Malou ochotu spořit si na důchod totiž deklarují lidé do 34 let. Bohužel. Je to trochu škoda, protože právě u dlouhodobých investic může vyjít takové odkládání draho,“ dodává Pavel Doležal.
Poměrně málo lidí si také spoří skutečně relevantní, vzhledem k očekávanému důchodu smysluplné částky, které by měly být nad tisíc korun měsíčně. Je to necelá pětina. A přes dva tisíce by si odložila pouhá 4 % respondentů.
REKLAMA
