Chytré budovy jsou častým tématem posledních let, ale kvůli skokovému zdražování energií a tlaku na úspory a udržitelnost se aktuálně zvýšil i tlak na jejich rychlejší rozšíření. A to jak na stavbu nových chytrých budov či rekonstrukci a modernizaci stávajících. Akcelerátorem je také nedostatek lidských zdrojů či tlak na přicházející nutné plnění norem ESG.
Chytrá řešení šetří energie a další náklady
„Inteligentní topení, klimatizace, rekuperace a udržování celkově ideálního vnitřního klimatu či aktivní využívání slunečního svitu. Využívání IoT (internetu věcí), automatické recepce, vzdálených dohledových center či chytrý úklid. To jsou jen některé z chytrých řešení, která nyní ohromně rostou na významu a také jsou stále využívanější,“ říká Ondřej Mareček z SSI Group.
Smart řešení prostřednictvím čidel a IoT snižují energetickou náročnost tak, že hlídají topení, klimatizaci, provoz žaluzií a další. V čem technologie v budovách přinášejí neocenitelnou pomoc, je například hledání energetických úspor. Bez množství provázaných technologií, které měří a sbírají hodnoty teploty, tlaku, času a další, by analýza efektivity provozu nebyla možná.
Příkladem chytrých řešení je osazení oken čidly, která v případě otevření zajišťují automatické vypnutí topení nebo chlazení. „Na osluněných částech budovy jsou instalovány žaluzie, které se automaticky přizpůsobují stavu venkovního prostředí. Na aktuální potřeby reagují na základě informací z chytrých čidel, které vyhodnocují a volí nejlepší řešení,“ říká Michal Černý zástupce společnosti Screen Innovations.
Chytrá řešení šetří čas a personál
Nedostatek personálních zdrojů a tlak na efektivitu mění také formát úklidu, kde se nyní začínají prosazovat autonomní mycí stroje. Ty pak fungují automaticky na základě naprogramovaného algoritmu. „Robot samostatně vykoná zadané a naprogramované úkoly čištění a sám přijede v případě potřeby do dokovací stanice. Senzory a software zajišťují spolehlivou navigaci, objíždění překážek a bezpečně zamezí kolizi,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.
REKLAMA
Dokovací stanice autonomního mycího stroje zajišťuje plně automatizovanou práci, včetně plnění čistou vodou, vyprazdňování špinavé vody, proplachování nádrže a nabíjení lithium-iontové baterie s dlouhou životností. Pro dokumentaci a kontrolu odesílá hlášení stavu na mobilní koncová zařízení a sestaví detailní zprávy o čištění na příslušném webovém portálu. Stroj tak podporuje úklidový personál, který se díky tomu může věnovat náročnějším úkolům.
Dalším příkladem je využívání automatizovaných systémů u recepcí či dohledových center. „Tzv. dohledové a poplachové přijímací centrum je komplexní bezpečnostní systém, který v sobě spojuje nejmodernější technologie a perfektně vyškolené profesionály. Pokud nastane potenciálně nebezpečná situace, jeho pracovníci dokáží na místo okamžitě vyslat posílení ostrahy, hasiče, zdravotníky i policii,“ říká Ondřej Mareček z SSI Group a dodává: „Výhodou je, že takové centrum spravuje několik budov a ušetří se tak personální a další náklady v každé jednotlivé budově. Pult centralizované ochrany má dokonalý přehled i díky analytickým kamerám a sensorům s umělou inteligencí. Dokáže tak efektivně sledovat a vyhodnocovat běžné poplachové události jako je pohyb osob ve střeženém objektu, funkčnost systémů, změnu teploty v hlídaném prostoru, například v serverovně a další mimořádné události.“
Udržitelnost a tlak ESG
Za dveřmi už je také nutné plnění norem ESG. „Od roku 2024 má vstoupit v platnost směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která bude standardizovat reporting udržitelnosti u větších firem v EU. Ta se postupně bude aplikovat i na malé a střední podniky,“ říká odborník na udržitelnost poradenské společnosti Accenture Karel Kotoun.
„Tato směrnice má již nyní přímý vliv na většinu firem. Aby ji dokázaly splnit, budou muset dodržovat a reportovat svoji uhlíkovou stopu také v oblasti provozu firemních prostor včetně kancelářských. A pokud budou provozovat svoji činnost v chytrých budovách, budou mít splnění této směrnice v této oblasti jednodušší,“ říká Ondřej Mareček z SSI Group.
Počet volných bytů v metropoli se dlouhodobě pohybuje mezi 5500-5700 jednotkami, a to i přesto, že investoři v hlavním městě podle analýz připravují výstavbu téměř 150 tisíc nových bytů. Ty se ale nedaří kvůli nefunkčnímu povolování včas a v dostatečném počtu uvádět na trh.
Bytové domy jako strategické projekty státu. Zásadní krok, který může výrazně urychlit povolování rezidenčních projektů a zlepšit tím dostupnost bydlení, navrhuje místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Tento týden prohlásil, že už ve čtvrtek úzké skupině zástupců odborné veřejnosti představí připravený návrh nového stavebního zákona, který zavede prvky centralizované stavební správy. Pravděpodobný budoucí ministr průmyslu a […]
Emisní povolenky na dovoz čili uhlíkové clo, které EU bez výraznějšího zájmu médií naplno zavádí za zhruba dva měsíce, hned zkraje roku 2026, zásadně poškodí některé sektory české ekonomiky. Ohrozí zaměstnanost a vyvolá inflační tlaky, aniž by země mimo EU byly zásadněji dotčeny. Plyne to z článku v odborném žurnálu Energy Economics, který dopady uhlíkového […]