Distribuční složka u energií – obce kvůli ní tratí statisíce, firmy přehlížejí špatné nastavení kapacit

Rostoucí ceny energií kromě domácností výrazně ovlivňují také rozpočty tuzemských podniků a obcí. Podle odborníků zabývajících se energetikou se však zejména municipality a městské části chybně zaměřují jen na část svých nákladů za energie. „Bohužel se velmi často setkáváme s tím, že tyto subjekty řeší při uzavírání svých smluv na elektřinu pouze obchodní složku. Přitom mohou mnohem výrazněji ušetřit na distribuční sazbě, a to i do budoucna,“ řekl Pavel Urubek, jednatel společnosti MJEnergie, která je předním externím prodejcem energií pro firmy v České republice.

U větších měst jde přitom o potenciální úspory v řádech statisíců korun ročně. „Lze sledovat jasný trend – obchodní ceny se u různých velkých dodavatelů liší jen minimálně. Když ale provádíme analýzu distribučních sazeb, je zřejmé, že některé obce či města platí zbytečně výrazně více, než by musely. V malých obcích se bavíme o možné roční úspoře kolem 10 až 40 tisíc korun. U těch velkých se pak jedná o statisíce ročně. Nedávno jsme dělali analýzu okresního města s 35 tisíci obyvateli, kde jsme našli potenciál úspory pouze na optimalizaci sazeb a jističů 700 tisíc korun ročně,“ uvedl Pavel Urubek.

Nevýhodné sazby pro obce či městské části jsou typicky nastavené kvůli naddimenzovaným jističům. Pro jedno odběrné místo to může znamenat náklad okolo 1500 korun ročně navíc. „Pokud jich ale daný subjekt má několik stovek, jedná se o řádově vyšší částku, kterou městská část či obec platí úplně zbytečně,“ řekl Pavel Urubek s tím, že řada municipalit si těchto nákladů navíc není vědomá, případně považuje optimalizaci jističů vzhledem k počtu odběrných míst za příliš složitou. „Když však slyší, že mohou statisíce korun ušetřit každý rok a ne pouze jednorázově, často změní názor. Mezi obecní exekutivou je však tato problematika stále spíše opomíjená, řeší totiž primárně obchodní složku, která je mediálně nejvíce propíraná,“ doplnil.

Překročení rezervované kapacity při startu pracovní doby

Diskuze o distribuční složce začíná být podle odborníků četnější také v rámci velkoodběrů u firem. V jejich případě bývá nejčastěji problém s nevhodně nastavenou rezervovanou kapacitou, tedy smluvně sjednanou hodnotou maximálního čtvrthodinového výkonu. Zbytečné náklady navíc představují i nevyžádané dodávky jalové energie. „Firmy se často zaměřují jen na cenu komodity, za zády jim ale každý měsíc utíkají desetitisíce korun na distribuci kvůli poplatkům za překročení rezervované kapacity,“ sdělil obchodní ředitel společnosti MJEnergie Jan Šmíd.

^REKLAMA

Řešení je přitom podle něj jednoduché, spočívá v navýšení hodnot roční rezervované kapacity, případně v přiobjednání měsíční kapacity pro měsíce s vyšší spotřebou či instalaci systému pro hlídání maxim. „Často také stačí upravit návyky firem a jejich pracovníků, tedy aby nezapínali všechna zařízení naráz se startem pracovní doby. Typicky například lisy mají v začátku nahřívání velký příkon, a mohou tak v tomto směru způsobovat problémy,“ doplnil Jan Šmíd.

Přístup firem k distribuční složce však bývá podle něj oproti municipalitám v řadě případů flexibilnější. Projevuje se to například v enormně rostoucí poptávce po fotovoltaice, u které platba distribuční složky odpadá. „Při srovnání podniků a municipalit pozorujeme z hlediska aktivního řešení distribuční složky větší akceschopnost u firem,“ řekl Jan Šmíd. Typickým příkladem jsou například kancelářské prostory, kde jejich majitelé řeší dilema, zda kvůli rostoucím cenám energií zvýšit nájem nebo maximalizovat úsporná opatření.