EUR 25.445

USD 21.755

REPO sazba ČNB 0.75 %

Inflace 4.1 %

EUR 25.445

USD 21.755

Text: Jiří Havelka

21. 04. 2015

Energeticky úsporné stavebnictví neustále roste

Během let 2009–2012 v Česku vyrostlo přes 700 pasivních domů, většina z nich byla podpořena z programu Zelená úsporám. Jen loni přitom program podpořil výstavbu dalších 800 rodinných domů v pasivním standardu. „Zaznamenáváme značný růst poptávky po pasivním bydlení. Odhadujeme přitom, že dalších 20–30 % domů vzniká bez dotací, v minulém roce tak bylo připraveno zhruba 1000 projektových dokumentací pro pasivní domy a domy velmi blízké pasivním. To je téměř 10 % všech novostaveb rodinných domů,“ komentuje situaci na trhu ředitel sdružení Centrum pasivního domu Jan Bárta.

Růst zájmu o energeticky úspornou výstavbu zaznamenávají v posledních letech i přes slabší roky během krize i další hráči na trhu. Každým rokem se například zvyšuje počet certifikovaných budov, tedy větších budov s určitou garancí nízké spotřeby energií a zdrojů či kvality užitých materiálů a prostředí pro uživatele. „Počet komerčních budov, které u nás v posledních letech dostaly certifikaci LEED, BREEAM nebo SBTool neustále roste. V současnosti už jejich počet výrazně převyšuje stovku. Jedná se o fenomén, jenž je jedním z nejdůležitějších ukazatelů vyspělosti našeho realitního a stavebního trhu,“ vysvětluje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Také o samotné materiály pro energeticky úspornou výstavbu je stále větší zájem. To dokládá předseda sdružení EPS Pavel Zemene. „V posledních letech se, také díky dotacím, zvyšuje kvalita zateplení, což se projevuje ve zvyšujících se tloušťkách izolací a v častějším používání kvalitnějších izolantů, například šedého EPS. Tloušťky desek 14 nebo 16 cm jsou dnes na fasádách naprosto běžné. Množství šedého EPS, který má lepší izolační vlastnosti než bílý EPS, roste o desítky procent ročně.“

Do energetických úspor masivně investuje také státní správa. A stále větší oblibě se těší takzvané EPC projekty, tedy energetické služby se zaručeným výsledkem úspor. Podle Asociace poskytovatelů energetických služeb už se na českém trhu díky aplikaci energetických služeb se zárukou úspor modernizovalo celkem 800 objektů za 2,5 miliardy korun. „Jen v roce 2014 bylo investováno do modernizace objektů přes 270 milionů korun, což je mírný nárust oproti předchozímu roku. Objem úspor za rok 2014 u dosud realizovaných projektů je přes 230 mil. korun,“ uvedl k tomu předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb ČR Ivo Slavotínek.

Podle Petra Holuba z Aliance Šance pro budovy, která hájí politické zájmy všech výše zmíněných asociací, je růst zájmu o energeticky úsporné bydlení a materiály logický. „Jde o obor, který má jen samé výhody. Kvalitní výstavba a renovace šetří majitelům peníze za vytápění a zlepšuje vnitřní prostředí a zdraví budov, kde každý trávíme 90 procent času svého života. Firmy a stát z energetických úspor zase těží díky růstu ekonomiky a snižování nezaměstnanosti a v podobě menší závislosti na dovozu plynu z Ruska,“ komentoval vývoj trhu Holub, podle kterého energeticky úsporné stavebnictví již brzy, co do objemu tržeb, dožene běžné stavebnictví.

Tento trend podporuje i Ministerstvo průmyslu a obchodu. Náměstek Jiří Koliba ze sekce stavebnictví zdůrazňuje: „Energeticky úsporné stavebnictví využívá z velké části malé a střední firmy a většina práce a materiálů pochází z domácích zdrojů. Proto si podpora úspor energie zaslouží koordinovaný přístup jednotlivých resortů. Podpůrné programy jsou nyní administrovány třemi ministerstvy a magistrátem hlavního města. Jejich podmínky musí být koordinované, aby byly pro žadatele přehledné a snadno dostupné,“ říká Koliba.

Podobného názoru je i technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Pavel Ševčík: „Stavebnictví se po letité krizi začíná pomalu zvedat. Energetické úspory v budovách jsou určitě sektorem, který má jednu z nejlepších perspektiv. Ministerstva se musí dohodnout a zkoordinovat podmínky čerpání evropských fondů do této oblasti, abychom se za pět let nedívali zpět na promarněnou příležitost,“ myslí si Ševčík.  


[1] Český statistický úřad nyní nemá souhrnná data o vývoji oboru energeticky úsporného stavebnictví. Část z něj spadá pod výstavbu nových budov, část do specializovaných stavebních činností. Údaje členských asociací Šance pro budovy jsou tak unikátní.



 

Během let 2009–2012 v Česku vyrostlo přes 700 pasivních domů, většina z nich byla podpořena z programu Zelená úsporám. Jen loni přitom program podpořil výstavbu dalších 800 rodinných domů v pasivním standardu. „Zaznamenáváme značný růst poptávky po pasivním bydlení. Odhadujeme přitom, že dalších 20–30 % domů vzniká bez dotací, v minulém roce tak bylo připraveno zhruba 1000 projektových dokumentací pro pasivní domy a domy velmi blízké pasivním. To je téměř 10 % všech novostaveb rodinných domů,“ komentuje situaci na trhu ředitel sdružení Centrum pasivního domu Jan Bárta.

Růst zájmu o energeticky úspornou výstavbu zaznamenávají v posledních letech i přes slabší roky během krize i další hráči na trhu. Každým rokem se například zvyšuje počet certifikovaných budov, tedy větších budov s určitou garancí nízké spotřeby energií a zdrojů či kvality užitých materiálů a prostředí pro uživatele. „Počet komerčních budov, které u nás v posledních letech dostaly certifikaci LEED, BREEAM nebo SBTool neustále roste. V současnosti už jejich počet výrazně převyšuje stovku. Jedná se o fenomén, jenž je jedním z nejdůležitějších ukazatelů vyspělosti našeho realitního a stavebního trhu,“ vysvětluje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Také o samotné materiály pro energeticky úspornou výstavbu je stále větší zájem. To dokládá předseda sdružení EPS Pavel Zemene. „V posledních letech se, také díky dotacím, zvyšuje kvalita zateplení, což se projevuje ve zvyšujících se tloušťkách izolací a v častějším používání kvalitnějších izolantů, například šedého EPS. Tloušťky desek 14 nebo 16 cm jsou dnes na fasádách naprosto běžné. Množství šedého EPS, který má lepší izolační vlastnosti než bílý EPS, roste o desítky procent ročně.“

Do energetických úspor masivně investuje také státní správa. A stále větší oblibě se těší takzvané EPC projekty, tedy energetické služby se zaručeným výsledkem úspor. Podle Asociace poskytovatelů energetických služeb už se na českém trhu díky aplikaci energetických služeb se zárukou úspor modernizovalo celkem 800 objektů za 2,5 miliardy korun. „Jen v roce 2014 bylo investováno do modernizace objektů přes 270 milionů korun, což je mírný nárust oproti předchozímu roku. Objem úspor za rok 2014 u dosud realizovaných projektů je přes 230 mil. korun,“ uvedl k tomu předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb ČR Ivo Slavotínek.

Podle Petra Holuba z Aliance Šance pro budovy, která hájí politické zájmy všech výše zmíněných asociací, je růst zájmu o energeticky úsporné bydlení a materiály logický. „Jde o obor, který má jen samé výhody. Kvalitní výstavba a renovace šetří majitelům peníze za vytápění a zlepšuje vnitřní prostředí a zdraví budov, kde každý trávíme 90 procent času svého života. Firmy a stát z energetických úspor zase těží díky růstu ekonomiky a snižování nezaměstnanosti a v podobě menší závislosti na dovozu plynu z Ruska,“ komentoval vývoj trhu Holub, podle kterého energeticky úsporné stavebnictví již brzy, co do objemu tržeb, dožene běžné stavebnictví.

Tento trend podporuje i Ministerstvo průmyslu a obchodu. Náměstek Jiří Koliba ze sekce stavebnictví zdůrazňuje: „Energeticky úsporné stavebnictví využívá z velké části malé a střední firmy a většina práce a materiálů pochází z domácích zdrojů. Proto si podpora úspor energie zaslouží koordinovaný přístup jednotlivých resortů. Podpůrné programy jsou nyní administrovány třemi ministerstvy a magistrátem hlavního města. Jejich podmínky musí být koordinované, aby byly pro žadatele přehledné a snadno dostupné,“ říká Koliba.

Podobného názoru je i technický ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Pavel Ševčík: „Stavebnictví se po letité krizi začíná pomalu zvedat. Energetické úspory v budovách jsou určitě sektorem, který má jednu z nejlepších perspektiv. Ministerstva se musí dohodnout a zkoordinovat podmínky čerpání evropských fondů do této oblasti, abychom se za pět let nedívali zpět na promarněnou příležitost,“ myslí si Ševčík.  


[1] Český statistický úřad nyní nemá souhrnná data o vývoji oboru energeticky úsporného stavebnictví. Část z něj spadá pod výstavbu nových budov, část do specializovaných stavebních činností. Údaje členských asociací Šance pro budovy jsou tak unikátní.

Vstoupit do diskuze Žádný příspěvek

Vývoj fincentrum hypoindexu

%2.32 Aktuální výše Hypoindexu

2.21%

2.15%

2.11%

2.07%

2.02%

1.98%

1.96%

1.94%

1.93%

1.94%

1.98%

2.06%

2.13%

2.23%

2.32%
Historie vývoje


Související články

Energetická náročnost bydlení - solární panely - rodinné domy, bytové domy

Od roku 2020 nepostavíme klasický dům?

Od začátku roku 2020 přichází v účinnost nařízení podle směrnice EU, jež omezuje energetickou náročnost nově stavěných budov. Klade si za cíl učinit jejich provoz především ekologičtější, ale i ekonomičtější. Jaké může mít směrnice dopady?

Text: Petr Zámečník

27. 12. 2018

Developeři straší růstem cen kvůli ekologii

Od roku 2020 se budou stavět pouze domy s nulovou spotřebou. Nové standardy by měly snížit energetickou náročnost budov a potažmo majitelům náklady na jejich provoz. Někteří developeři se ale ohání výpočty a varují před růstem cen energeticky úsporných bytů.

Text: Jiří Havelka

29. 09. 2016


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 



Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejsnadnější použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.