Od roku 2020 nepostavíme klasický dům?

Daná směrnice[1] platí od 1. 7. 2010 a již v průběhu její platnosti, tj. před rokem 2020, konkrétně od roku 2012 musí přijmout členské státy legislativní změny, které u novostaveb zajistí, aby se součet nákladů na výstavbu domu a na jeho vytápění během životnosti minimalizoval. Spočívaly například v zavedení certifikátu energetické náročnosti pro veškeré nové budovy, dále se toto opatření týkalo i domů či bytů na prodej nebo pronájem.
Za svůj cíl si směrnice klade snížení potřeb energie budov v zemích EU o 20 % do roku 2020 v porovnání s rokem 1990[2]. Podle Evropské komise zhruba 40 % z celkové produkce oxidu uhličitého v rámci EU padne právě na provoz budov[3]. V ČR je tento podíl o něco nižší kvůli emisím pocházejícím z těžkého průmyslu.
Zvýší se tedy podíl tzv. pasivních domů[4]. Kromě nich existují ještě domy nulové a domy s téměř nulovou spotřebou energie. Pro nulový dům je zásadní splnit přísná kritéria a mít roční energetickou bilanci dodané energie rovné nule.
Přísnější pravidla platí již nyní při stavbě všech veřejných budov, například škol a úřadů. Tyto úpravy se ale nebudou týkat všech nemovitostí. Výjimku tvoří malé chaty, rekreační objekty, kostely a památkové budovy, příležitostně se novým nařízením mohou vyhnout i některé průmyslové areály[5]. Majitelé již postavených domů také nic řešit nemusí, pokud se v rámci jejich rekonstrukce nebude jednat o zásadní přestavbu.
Zlepšením energetické bilance domů by se mělo dosáhnout především změnou stavebních materiálů. Nová kritéria výroby se tak zásadně dotknou tepelněizolačních vlastností obvodového cihelného zdiva[6], čímž se zvýší náklady na jeho výrobu, avšak nebude docházet k takovým ztrátám tepelné energie – tepla. Aktuálně vychází nákup speciálních cihel přibližně o 10 % dráž. Dále bude probíhat instalace oken s trojskly či solárních kolektorů na ohřev vody. Řešením je v neposlední řadě efektivnější větrání se zpětným získáváním tepla.
Vše se tudíž promítne do nákladů na výstavbu nových budov, které se mohou prodražit až o 15 % oproti stávajícím cenám, v extrémním případě až o 30 %[7], záleží na kvalitě projektu. Ačkoliv stát předpovídal postupné zpřísňování norem, je nyní enormní zájem o získání stavebního povolení ještě před koncem roku 2019[8], kdy platí ještě mírnější normy. To ztěžuje potenciálním zájemcům začít se stavbou dříve, protože poptávka již přesahuje dostupné kapacity. Tento jev může vyústit v náhlý pokles výstavby.
Stát a ekologické organizace přicházejí s různými možnostmi, jak vylepšit energetickou bilanci nových, ale i stávajících domů. Již nyní existují prostředky jako Nová zelená úsporám, kotlíkové dotace[9] a ekologické spolky apelují na jejich rozšíření. Díky příspěvkům z fondů tak mohou majitelé získat dotace na zateplení, výměny těsnění, nový kotel atd., výše příspěvku se liší dle energetické třídy budovy.
Tento legislativní krok je chvályhodný, ve jménu záchrany přírody se jednorázově rozhodneme skoncovat se stavbou klasických domů a přejdeme k těm rentabilním, jejichž energetická spotřeba v rámci jejich provozu bude rovna téměř nule.
Co na to laická společnost? První věc, kterou lidé řeší, je částka, kterou zaplatí, než se do svého nového domu nastěhují. A nyní jsou vyděšení, co jim „EU servíruje“ za restrikce. Díky změně materiálů se nevyhnou prodražení finální sumy za dům.
Za téměř 10 let platnosti směrnice se alespoň zlepšily podmínky pro sehnání úsporných materiálů, stavební firmy přizpůsobují stavební metody a postupy tak, aby se blížily kvótám pro rok 2020[10].  Faktorem je i na tlak výrobce materiálů, který je takto nucen snížit cenu.
Navíc odborníci tvrdí, že se náklady na stavbu vrátí během životnosti domu. Je ovšem diskutabilní, kdy v průběhu provozu k této zásadní úspoře dojde. Argumentem může být také růst cen energií. Bohužel toto si spoustu lidí neuvědomuje a vrhá to další stín na fungování EU, potažmo státu.
Navíc pro potenciální nové majitele může být také omezením fakt, že pasivní domy nemohou mít libovolnou dispozici a konstrukci. Obvykle vypadají jako veliký hranol.
Toto opatření bude mít negativní vliv na dostupnost nového bydlení, v kombinaci s přísnějšími pravidly pro získání hypotéky, urbanizací atd. Situace z hlediska dostupnosti bydlení je už nyní kritická nejen v ČR, ale i v jiných zemích EU.

[1] Web Evropské komise: https://ec.europa.eu/energy/en/topics/energy-efficiency/buildings/nearly-zero-energy-buildings
[2] https://www.mzp.cz/cz/articles_101112_pasivnidomy
[3] https://zpravy.aktualne.cz/finance/se-stavbou-rodinneho-domu-si-pospeste-urad-od-roku-2020-povo/r~fe83b156fc5c11e8b04aac1f6b220ee8/?redirected=1544565993
[4] https://bydleni.idnes.cz/pasivni-dum-cxb-/stavba.aspx?c=A110504_163930_stavba_rez
[5] https://zpravy.aktualne.cz/finance/se-stavbou-rodinneho-domu-si-pospeste-urad-od-roku-2020-povo/r~fe83b156fc5c11e8b04aac1f6b220ee8/?redirected=1544565993
[6] https://www.nasdum.cz/novinky/cihelne-zdivo-po-roce-2020-na-domy-s-temer-nulovou-spotrebou-energie
[7] https://bydleni.idnes.cz/pasivni-dum-cxb-/stavba.aspx?c=A110504_163930_stavba_rez
[8] https://zpravy.aktualne.cz/finance/se-stavbou-rodinneho-domu-si-pospeste-urad-od-roku-2020-povo/r~fe83b156fc5c11e8b04aac1f6b220ee8/?redirected=15445659
[9] http://www.novazelena.cz/application/index/services
[10] https://ekonomika.idnes.cz/dalsi-zprisneni-z-eu-stavet-se-budou-jen-domy-s-temer-nulovou-spotrebou-1ae-/ekonomika.aspx?c=A160815_205145_ekonomika_pas