Úterý 26. května. Svátek má Filip.

Stavíte rodinný dům? Nemusí být pasivní, ale musí být úsporný

Pasivní domy 2020

Jana Poncarová

Rok 2020 sice zpřísnil požadavky na energetickou náročnost budov, neznamená to ale, že lidé musí stavět jen pasivní stavby. Kolik energie mohou nově povolované stavby spotřebovat? A jakými technologiemi je musí stavebníci vybavit?

Kdo se letos chystá stavět rodinný dům, musí se – stejně jako stavebníci v předchozích letech – vypořádat s vyřízením stavebního povolení. Spolu s tím je třeba vzít ohledy na energetickou náročnost domů, která se postupně zpřísňuje. Po sítích koluje zkreslené tvrzení, že se od roku 2020 mohou stavět pouze pasivní domy. Není to pravda.

„Žádná povinnost stavět domy v pasivním energetickém standardu neexistuje a v delším časovém horizontu ani nenastane. Dosažení pasivního standardu je zcela dobrovolné. Počínaje prvním lednem 2020 je i u rodinných domů nutné splnit energetický standard, který legislativa definuje jako ,budovu s téměř nulovou spotřebou energie‘,“ vysvětluje Ondřej Žídek, energetický specialista společnosti G SERVIS CZ.

Na platnou legislativu odkazuje i David Ondra, vedoucí projekčního oddělení RD Rýmařov. „Od roku 2020 mohou být povolovány jen stavby v energetickém standardu ,budova s téměř nulovou spotřebou energie‘, které splňují požadavky vyhlášky číslo 78/2013 o energetické náročnosti budov, jež je prováděcím předpisem zákona číslo 406/2000 sb. o hospodaření energií,“ upozorňuje.

O něco horší nízkoenergetický dům

Zákon – a zejména uvedená vyhláška – definují parametry, jež musí konstrukce obálky budovy splnit, a také specifikuje parametry účinnosti jednotlivých technologií v budově. Zmíněný zákon platí už od roku 2000 a splnění kritérií staveb v energetickém standardu „budova s téměř nulovou spotřebou energie“ postupně nabíhá od roku 2016. Od roku 2020 se pak vztahuje na všechny stavby bez rozdílu velikosti – tedy i na rodinné domy. Výjimkou jsou stavby s energeticky vztažnou plochou do padesáti metrů čtverečních.

V některých případech bude dům, který splní tento požadavek, o něco horší než nízkoenergetický dům. V jiných případech bude vykazovat energetickou spotřebu na úrovni mezi nízkoenergetickým a pasivním domem. Od ledna 2020 ovšem obecně narostly požadavky na obálku budovy, která musí mít lepší zateplení a kvalitnější okna. Dům by měl také lépe využívat obnovitelné zdroje energie.

Rozdíl v požadavcích na energetickou náročnost budov lze dobře poznat na hodnotě měrné potřeby tepla na vytápění, což je hodnota reprezentující kvalitu provedení stavby z pohledu míry zateplení, kompaktnosti a využívání pasivních solárních zisků.

„Například nízkoenergetický dům je definován měrnou potřebou tepla na vytápění do 50 kWh/(m2.rok), pasivní dům potřebou 20 kWh/(m2.rok). Pokud lidé chtějí získat nejvyšší možnou dotaci z programu Nová zelená úsporám, měla by se tato hodnota vejít do 15 kWh/(m2.rok),“ vysvětluje Ondřej Žídek.

U „budov s téměř nulovou spotřebou energie“ se měrná potřeba tepla může pohybovat mezi 30 až 80 kWh/(m2.rok). „Z toho jasně vyplývá, že dosažení pasivního energetického standardu je významně náročnější než splnění zákonného požadavku,“ dodává Ondřej Žídek.

Pasivní a nízkoenergetický dům se tolik neliší

Energetický expert společnosti EkoWATT Jiří Beranovský ale upozorňuje, že i přes rozdílné požadavky na roční spotřebu tepla se koncept pasivního a nízkoenergetického domu příliš neliší.

„U obou platí, že je potřeba mít kvalitní izolace, kvalitní okna a vzduchotěsnou obálku, takže rekuperační jednotka je v podstatě nutností. U nízkoenergetického domu jsou podmínky mírnější, takže někdy není rekuperace třeba nebo lze použít slabší izolaci a horší okna. Ale nedává to úplně smysl. Vícenáklady jsou u běžných staveb do 5 %, u některých do 13 %,“ vysvětluje Jiří Beranovský.

Počet pasivních domů – i přes vyšší náklady spojené s jejich výstavbou – v České republice roste, a to meziročně o 20 %. Celkem jich v tuzemsku stojí 7 200. „Podíl nových pasivních domů na celkovém počtu je 6 %,“ dodává Jiří Beranovský.

Odborníci vidí několik důvodů, proč se lidé pro stavbu pasivních domů rozhodují.

„Na prvním místě jsou ekonomické důvody, ceny energií stále rostou, a tak nutí stavebníky snižovat náklady na provoz stavby. Další důvody jsou ekologické a také legislativní, protože požadavky ze strany povolovacích orgánů státní správy se stále zpřísňují. V neposlední řadě pak hraje roli kvalita vnitřního prostředí staveb a zvyšující se požadavky na vnitřní komfort a zdravý životní styl,“ míní David Ondra.

Technologie v hlavní roli

Dosáhnout nízké spotřeby energie a vytvořit zdravé životní prostředí v interiéru pomáhají technologie, které za poslední roky zlepšily svoji účinnost a životnost. Zároveň zlevnily a jsou dostupnější. Příkladem jsou nejen izolační materiály a okna, ale také technologické systémy, které v budovách vyrábí a distribuují energii, jako jsou kotle, tepelná čerpadla, rekuperace a podobně.

Domy se ale proměňují i zvnějšku. „Stavebníci v současné době zpravidla chtějí střízlivý dům. V oblibě jsou jednoduchá geometrická řešení stavby s plochou anebo mírně sklonitou střechou. Zřetelná je i snaha o maximalizaci podlahové plochy obývacího pokoje propojeného s kuchyní a jídelnou se vstupem na terasu,“ uzavírá Ondřej Žídek.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *