Projektanti, stavitelé i běžní občané vstupují do doby digitální – úspěšný přechod záleží i na připravenosti státu

Zároveň ale odborná veřejnost upozorňuje na to, že digitalizace stavebního řízení se netýká jen projektantů, ale zasáhne do života všech občanů České republiky. Éru řešení rozsáhlých dokumentací a poštovní korespondence nahradí v rámci jakékoliv stavební dokumentace elektronická komunikace a elektronický oběh příslušných podkladů a dokladů.

Digitalizace byla hlavním tématem prestižního Inženýrského dne – konference, kterou pořádala Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) ve středu 22. září v prostorách Fakulty stavební VUT v Brně. A jak zaznělo na konferenci několikrát, autorizované osoby jsou na digitalizaci stavebního řízení připravené. Elektronické autorizační razítko budou mít k dispozici již od začátku příštího roku.

„Pochybnosti však máme o státní správě a její schopnosti během necelých dvou let, které nás dělí od plné účinnosti nového stavebního zákona, sjednotit metodiky pro všechny dotčené orgány. Ty se k dokumentaci budou i nadále vyjadřovat – nově však pod gescí zatím ještě neexistujícího Nejvyššího stavebního úřadu, který má od ledna 2022 vzniknout v Ostravě. V rámci transformace stavebních úřadů musí stát zajistit dostatek kvalifikovaných úředníků proškolených v oblasti digitálního prostředí,“ vypočítává prof. Ing. Alois Materna, CSc., MBA, první místopředseda ČKAIT a moderátor brněnské konference.

Odborníci z Komory se shodují, že na prvním místě celého procesu digitalizace ve stavebním procesu jsou prováděcí vyhlášky k novému stavebnímu zákonu, které se nyní vytvářejí. Na některých z nich ČKAIT spolupracuje. E-government, neboli Portál občana s Portálem stavebníka, jehož vznik má do 1. 7. 2023 garantovat nový Nejvyšší stavební úřad, musí podle panelistů zajistit přístup pro všechny stavebníky.

^REKLAMA

Díky propojení se systémy bankovní identity má teoretický přístup do Portálu občana nyní již 4,3 milionů lidí. Na konferenci však zaznělo, že polovina z nich o tom, zatím neví. Chybí tedy nejen informační kampaň státu, ale i fungující call centrum pro dotazy z řad běžných občanů. Zatím byl odložen i vznik e-Sbírky, která měla zpřístupnit v plném aktuálním znění s historií všechny právní předpisy již od ledna 2021 a jejíhož zprovoznění se veřejnost letos zřejmě nedočká.

Vedle Portálu stavebníka musí vzniknout rovněž Národní geoportál územního plánování, Evidence stavebních postupů nebo Informační systém stavebního řízení. „Také proto doufáme, že programátoři pro digitalizaci stavebního řízení budou vybíráni lépe než v případě centrální registrace vozidel či povinné registrace veřejných zakázek prostřednictvím národních elektronických nástrojů v roce 2016. Problémy spojené s přechodem a provozem těchto systémů si všichni dobře pamatují, ostatně některé přetrvávají dodnes,“ doplňuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Zákonodárci, kteří se na podpoře digitalizace stavebního řízení shodli napříč politickým spektrem již v letech 2019 až 2020, hledali oporu ve fungujících modelech v zahraničí – hlavně v USA, ve Finsku nebo ve Velké Británii. Jedním z iniciátorů digitalizace na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR byl Martin Kupka, jenž spolu s kolegy návrhy pro zákonné změny připravil. Vedle analýzy dobré praxe ze jmenovaných zemí byly podkladem i vstupy českých inženýrských a architektonických kanceláří, které mají díky zakázkám v zahraničí s digitalizací bohaté zkušenosti.

„Společnými hlavními znaky všech zkoumaných aplikací byla ovládání celého procesu z jednoho místa, možnost ukládat na dálku i objemné datové soubory projektových dokumentací, transparentní průběh celého stavebního řízení, časová kontrola celého procesu – včetně vzájemné kontroly úředníků a garance kontinuity rozhodování a možnosti sledovat i zpětně průběh stavebního řízení,“ uvedl poslanec Martin Kupka. Ten na Inženýrském dni 2021 představil, jak digitalizace v USA pomohla zjednodušit stavební řízení, a to i přes tamní náročný právní rámec vyžadující celou řadu odborných stanovisek a zhodnocení veřejných zájmů.