Sádrokarton se v česku vyrábí již 25 let

Sádrokarton jako stavební materiál ušel za posledních 25 let dlouhou cestu. Svou pozici na trhu si vybudoval zejména skrze neustálé zlepšování svých vlastností. „V podstatě všechny nedostatky, které se jim daly vytknout, se nám přímo v závodu v Horních Počaplech podařilo odstranit,“ říká Robert Hošek, odborník na suchou výstavbu z Rigipsu. Postupně tak vznikla Modrá akustická deska s výjimečně dobrými akustickými vlastnostmi, ultrapevná deska Habito H vhodná i ke kotvení těžkých předmětů, deska Glasroc H využívaná ve vlhkém prostředí, jako jsou bazény a wellness studia, či třeba speciální deska určená ke stínění rentgenového záření bez využití olova.

Zpočátku byl sádrokarton srovnáván zejména s klasickou cihlou, která vzhledem k tradici budila více důvěry. Nyní ji však v podstatě ve všech ohledech překoval. „Porovnáme-li běžnou bytovou příčku ze sádrokartonu s tou cihlovou, sádrokartonová splní stejné podmínky, i když bude o 160 milimetrů tenčí a o 306 kilogramů na metr čtvereční lehčí,“ vysvětluje Robert Hošek. Zároveň přitom sádrokartonová příčka propustí o 9 decibelů méně hluku z okolí a její kompletní realizace zabere zhruba 21 hodin (v porovnání s 59 hodinami u příčky cihlové). „Kromě času navíc sádrokarton šetří i naši peněženku. Celkové náklady na suchou výstavbu totiž v současné době vychází zhruba o 15 % levněji než u cihlových staveb,“ dodává odborník z Rigipsu. Domnívá se proto, že tak jako v minulosti cihlová výstavba vzhledem ke své výhodnosti vytlačila kámen, sádrokarton nyní začíná vytlačovat cihlu. „Věřím, že stojíme na úsvitu doby sádrokartonové,“ říká.

Sádrokartonové opláštění má již více než čtvrtina novostaveb

Dokládají to i čísla z České republiky. V posledních pěti letech tvoří stavby se sádrokartonovým opláštěním, především dřevostavby s takzvanou sendvičovou konstrukcí – tedy domy s dřevěnými trámky a podlahou, zdmi a příčkami tvořenými sádrokartonem – více než čtvrtinu nově postavených domů. Zhruba před dvanácti lety jich přitom byla pouhá desetina. „Z celkového počtu všech rodinných domů u nás dřevostavby nyní tvoří zhruba sedminu. Trend neustále sílí, protože dřevostavby představují rychlé řešení. Na celou výstavbu od prvního návrhu až po nastěhování mnohdy stačí pouhých šest měsíců “ říká Tomáš Korecký odborník na dřevostavby z Rigipsu. Výstavbu by navíc do budoucna mělo urychlit stále častější využívání prefabrikátů. „Části domu lze efektivně smontovat již v továrně, kde je možné pracovat za jakéhokoli počasí, a následně je pouze zavést a smontovat na místě určení. Tímto způsobem tak může být výstavba dřevostaveb ještě efektivnější,“ dodává odborník z Rigipsu.

Dřevostavby a prefabrikace tak budou jasným trendem moderního stavitelství. „Žádoucí budou zejména u veřejných staveb, jako jsou školy nebo úřady. Nebude se sice jednat o čisté dřevostavby, ale podíl dřeva v různých částech konstrukce se bude zvyšovat,“ vysvětluje Tomáš Korecký. V následujících letech nás podle něj čeká také rozšíření modularity a možnost transformovat budovy v čase, na základě aktuálních potřeb.

Dalším trendem, který na sebe nenechá dlouho čekat, bude větší využití takzvaných provětrávaných fasád, jejichž součástí jsou speciálně upravené exteriérové sádrové desky. Při montáži se uplatňuje v maximální míře suchý proces, přinášející časovou flexibilitu bez dlouhých technologických přestávek.  „Větrané fasády jsou již nyní hodně populární například v západní Evropě, protože oproti klasickému kontaktnímu zateplovacímu systému efektivněji odvádí vlhkost z konstrukce a jsou vhodné i pro rekonstrukce, protože si nekladou nároky na rovinnost podkladu.  Dále výrazně vylepšují vzduchovou neprůzvučnost budovy a přispívají k ochraně před vnějším hlukem,“ vysvětluje Milan Daněk, produktový manažer z Rigipsu.