Turistický ruch zpět na předcovidových číslech, trh s ubytováním v soukromí na 60 % objemů

Trh s krátkodobými pronájmy je ale stále zamrzlý – nyní zhruba na třech pětinách objemů předcovidových let. V Praze je zhruba 7 500 aktivních nabídek sdíleného ubytování. I s ohledem na plánované zavedení online informačního systému eTurista se nečeká, že by došlo k většímu oživení.

Prostřednictvím rezervačních portálů Airbnb, Booking, Expedia Group nebo Tripadvisor bylo v loňském roce realizováno celkem 8,9 mil. přenocování z celkového počtu necelých 56 mil přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních. Téměř tři čtvrtiny jich připadlo na turisty ze zahraničí, zbylých 28 % tvořilo ubytování rezidentů.

Praha díky turistickým poplatkům vybrala 800 milionů

V Praze loni proběhlo skrze ubytovací platformy 4,7 milionu nocí, které využilo téměř 1,5 milionu turistů. Ubytování v soukromí se tak podílelo na téměř 22 % z celkového počtu přenocování v hlavním městě.

Na dřívější úroveň se dostává i počet nocí, které zde turisté v průměru tráví. V případě hromadných ubytovacích zařízení šlo loni o 2,3 noci, kdežto u ubytovacích platforem o 3,2.

^REKLAMA

„Pobyt v soukromí je v průměru o celý jeden den delší než pobyt v hotelu, a tedy reprezentuje žádoucí formu turistiky,” shrnuje Matěj Koutný, předsena České asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí (ČAPUS).

Spolu s oživením turistického ruchu se daří přinášet více financí do městských pokladen. Zatímco v roce 2020, kdy pandemie ochromila cestovní ruch, se v Praze vybralo pouhých 67 milionů korun, loňská částka překonala i předcovidové hodnoty z roku 2019, kdy se z poplatků vybralo necelých 345 milionů korun.

V hlavním městě se v loňském roce vybralo na poplatcích z pobytu téměř 801 milionů korun, tedy o necelých 44 % více než v roce 2022, což překročilo očekávání magistrátu i městských částí. Například mezi turisty nejoblíbenější Praha 1 předpokládala, že v loňském roce vybere na poplatcích z pobytu 26 milionů, v reálu šlo o více než 71 milionů.  „Delší pobyty jsou z tohoto pohledu pro hlavní město výhodnější. Pokud by se navíc turistický poplatek zvýšil, mohlo by to Česku přinést miliardy navíc,” podotýká Matěj Koutný s tím, že v Česku zákonem stanovený poplatek ve výši 50 korun patří spíše k těm nejnižším v Evropě.

Realita sdíleného ubytování v Praze

Od dob covidu došlo k výraznému pročištění trhu poskytovatelů ubytování v soukromí. Oproti předcovidovým 13 tisícům nabídek je v hlavním městě dle datové platformy Golemio zhruba 7 500 aktivních nabídek sdíleného ubytování, přičemž větší polovina z nich připadá na pravidelně sdílené celé byty či domy. Nejvíce aktivních nabídek je z Prahy 1, necelé tři tisíce. Dále mezi nejoblíbenější lokality patří Praha 2 se zhruba 1 500 nabídkami, Praha 3 s 900 a Praha 5 s více než 700 nabídkami.

„Trh se za poslední roky profesionalizoval, ubylo poskytovatelů z šedé zóny, a zároveň stabilizoval – počty aktivních nabídek jsou nyní vyrovnané, obdobně jako počty nově vzniklých a ukončených nabídek,” potvrzuje Matěj Koutný a dodává, že došlo i proměně skladby hostů. „Typickým hostem ubytování v soukromí jsou dnes mladé rodiny, kterým jednoduše příliš nevyhovují nabídky tradičních hotelů. Velké skupiny netvoří víc než 15% všech pobytů.”

E-Turista přinese větší tlak na poskytovatele ubytování

K ještě větší profesionalizaci a transparentnosti trhu přispěje plánované spuštění online informačního systému eTurista, který připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj v reakci na evropské nařízení k regulaci ubytování v soukromí. Jeho zavedení by mělo sjednotit ubytovací služby, kdy pro všechny ubytovatele budou platit shodné povinnosti – odvod daní a poplatků, oznamování ubytovaných cizinců nebo evidence hostů.

 „Sjednocení trhu dle evropské legislativy vítáme, nastavuje spravedlivé podnikatelské prostředí, možnost trh lépe zmapovat a vybrat více prostředků na turistických poplatcích. V rámci českého návrhu zákona se ale bohužel objevují i návrhy, které jdou naopak proti principu rovných podmínek. Řeč je o zvažované pravomoci obcí regulovat krátkodobé ubytování. Tento krok je dle nás zcela nelogický, z pohledu velikosti trhu zbytečný, a domníváme se, že jde i za hranu ústavnosti,“ uzavírá předseda ČAPUSu.