Čtvrtek 26. dubna. Svátek má Oto.

Ústavní soud zamítl návrh 64 senátorů na zrušení tzv. dluhové brzdy a dluhového stropu v zákonech týkajících se rozpočtové odpovědnosti

16.03.2018 01:03 Tisková zpráva:

Návrh skupiny senátorů na zrušení některých zákonných ustanovení upravujících rozpočtovou odpovědnost byl Ústavním soudem zamítnut. Podle senátorů a Svazu měst a obcí ČR stávající ustanovení zasahují do práv obcí a krajů garantovaných Ústavou a ohrožují i samotnou existenci řady obcí. Senátoři ve svém návrhu konkrétně požadovali zrušení tzv. dluhové brzdy a dluhového stropu (fiskální pravidlo). Ústavní soud vznesené námitky navrhovatelů zamítl.

 „Mohu říci, že rozhodnutí Ústavního soudu může v některých případech přinést obcím, městům i krajům problémy.“ uvedl senátor Miloš Vystrčil, který předložil návrh na zrušení některých částí zákona jménem senátorů. Dle jeho názoru v tomto okamžiku dochází k určitému omezení práva na samosprávu a na svobodné rozhodování obcí. Skupinu senátorů v soudním řízení zastupoval expert na ústavní právo Univerzity Karlovy Aleš Gerloch.

Stávající právní úprava zjednodušeně řečeno říká, že při překročení veřejného dluhu o více než 55 % HDP obce a kraje budou muset schvalovat jen vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet. Z toho vyplývá, že si nebudou moci vzít půjčku. Pro malé obce s malým rozpočtem však téměř každá větší investiční akce znamená zadlužit se.

Povinnosti státu či státních organizací právní předpis ale nijak nestanovuje, i když je zřejmé, že samosprávy v globálu hospodaří lépe než stát. Norma navíc říká, že při zadluženosti vyšší než 60 % průměru příjmů za poslední čtyři roky bude městům a obcím pozastavena výplata 5 % ze sdílených daní. To vše by ve výsledku zastavilo rozvoj území a ochromilo život samospráv.

Ústavní soud ve svém rozhodnutí argumentoval, že nastavená pravidla nejsou v rozporu s Ústavou ani s evropskou legislativou. V samotném zájmu územně samosprávných celků by mělo být, aby hospodařily s vyrovnaným či přebytkovým rozpočtem, případné půjčky by měly být pouze v té výši, ve které by byly schopny je splácet.

Ministerstvo financí nález Ústavního soudu vítá, ač v roce 2016 evidovalo zadluženost nad 60 % průměrných příjmů za poslední čtyři kalendářní roky pouze zhruba u 7 % tuzemských samospráv. Paradoxem proto je, že se hovoří o zadlužování obcí, které ve skutečnosti hospodaří dobře, jejich podíl na veřejném dluhu je oproti podílu státu zanedbatelný. I proto nesystémový zákon o rozpočtové odpovědnosti Senát v minulosti zamítl, Poslanecká sněmovna jej však přehlasovala.

Svaz měst a obcí ČR se nadále domnívá, že zákonná úprava v podobě tzv. dluhové brzy a dluhového stropu týkající se hospodaření územních samosprávních celků představuje zásah do práva na samosprávu. „My jsme z rozhodnutí Ústavního soudu poněkud zklamaní, očekávali jsme, že vzhledem k tomu, že návrh podávala drtivá většina horní komory Parlamentu, má svoji váhu a bude vyslyšen názor senátorů, kteří představují v podstatě regionální a lokální zástupce v zákonodárném sboru,“ uvedl Mgr. František Lukl, MPA, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta města Kyjov.

Dodal, že do budoucna nemáme problém pravidla dodržovat a přizpůsobit se jim, ale jde nám o princip, kdy pravidla jsou nastavena bez adekvátní diskuse a zohlednění reálné situace, kdy města a obce jsou dlouhodobě hodnoceny jako výborní hospodáři s veřejnými prostředky, kdy realizují řadu investic s pomocí jak veřejných, tak i soukromých prostředků a snaží se zlepšit život občanů ve svých obcích a městech.

Mgr. Pavel Drahovzal, výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR, podotkl, že jeden ze soudců Ústavního soudu Ludvík David plénu vyčetl, že si nevyžádalo ve věci dluhové brzdy obecních rozpočtů stanovisko od Svazu měst a obcí ČR.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *