Vnoučatům spoří více než třetina prarodičů, a to hlavně na bydlení

Čeští prarodiče na budoucnost svých vnoučat myslí. Celých 37 % z nich jim spoří buď pravidelně, nebo alespoň nárazově. Nejčastěji využívají stavebko, spořicí účet nebo běžný účet ve své bance. Vyplývá to z průzkumu, který si nechala zpracovat Raiffeisen stavební spořitelna u výzkumné agentury NMS Market Research.
„Podle našeho průzkumu chtějí tři čtvrtiny mladých našetřené peníze využít na pořízení prvního bydlení, což je v dnešní době rostoucích cen nemovitostí určitě zodpovědné rozhodnutí. Je to dobrá zpráva pro spořicí prarodiče, kteří se nemusí tolik obávat, že by vnoučata úspory rozházela za méně potřebné věci,“ říká Lenka Molnárová, tisková mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny.
Právě to, aby si vnoučata za našetřené peníze pořídila bydlení, je nejčastějším přáním starších lidí (66 %). Téměř polovina (49 %) by pak uvítala i využití naspořené sumy na studia. S tím ale mladí příliš nepočítají, spíše by ještě zvažovali vybavení bydlení (58 %) nebo nákup nového auta (25 %).
Rozptyl částky, kterou babičky a dědečkové dovedou našetřit, je poměrně široký. Nejčastěji je to do 5 000 korun ročně. Více než čtvrtina ale uspoří i přes 15 000 korun za rok a v takovém případě je zajímavé odkládat přebytečné peníze na stavební spoření. Pokud by totiž na stavebko vložili každý rok zhruba 20 400 Kč, měli by nárok na plnou státní podporu ve výši 2 000 korun ročně.
„Stavební spoření dětem může uzavřít vždy pouze zákonný zástupce dítěte. Prarodiče však na stavebko mohou vnoučatům ukládat peníze a spořit jim na budoucnost,“ dodává Lenka Molnárová s tím, že dostatečné úspory navíc mladým lidem výhledově pomůžou dosáhnout na případný úvěr na pořízení prvního bydlení.
 
Jakou částku za rok vnoučatům naspoříte?
 
Za co byste chtěl/a, aby vnoučata peníze utratila? (žlutý graf)
Pokud by vám rodiče, prarodiče či jiní příbuzní naspořili větší částku, za co byste ji utratili? (modrý graf)

Zdroj dat: NMS Market Research, vzorek 505 respondentů (věk 18 – 36 let), respektive 385 respondentů (46-65 let).