Kupujete dům? Připravte se na víc dětí

Táta s dcerami

Petr Zámečník

Rozhodnutí o počtu dětí jistě není zapříčiněno velikostí domu či bytu. Spíše naopak. Komu se poštěstí početnější rodina, hledá větší bydlení. Jenže rozdíly v počtu dětí nejsou jen podle toho, zda rodina žije v rodinném domě či bytě. Rozhoduje i způsob vlastnictví.

Rodina s větším počtem dětí nepochybně potřebuje větší byt či dům. Potřeba je ale v přímém rozporu s finančními možnostmi. Protože výchova jednoho děcka vychází přibližně na cenu luxusního sportovního vozu, na větší bydlení již často nezbývá dost peněz. A tak se hledají kompromisy.

V rodinných domech žijí v průměru větší rodiny než v bytech. To nemusí nutně plynout jen ze skutečnosti, že rodinné domy bývají prostorově rozlehlejší než byty, ale také z možnosti uspořádat rodinné sídlo pohodlněji jako vícegenerační bydlení. A tak zatímco průměrná velikost domácnosti čítá v Česku 2,26 členů, domácnosti v rodinných domech mají členů 2,45.

Tabulka 1: Počty členů domácnosti podle právního důvodu užívání bytu

 

Domácnosti podle právního důvodu užívání bytu

vlastní
rod. dům

nájemní

družstevní

osobní vlastnictví

Průměrný počet členů na domácnost

2,45 

2,11 

2,20 

2,14 

 – pracujících

1,07 

0,94 

1,07 

0,96 

 – nezaopatřených dětí

0,61 

0,58 

0,53 

0,53 

 – nepracujících důchodců

0,62 

0,39 

0,45 

0,51 

 – ostatních osob

0,15 

0,20 

0,15 

0,14 

Zdroj: ČSÚ

Zajímavostí je, že více dětí mají lidé v nájemním bydlení. To může vycházet i ze scoringu banky, která upravuje příjem domácnosti o životní minimum (pro posouzení žádosti o hypotéku snižují banky příjem domácnosti o částku nezbytnou k životu), a to mají pochopitelně rodiny s více dětmi vyšší. Na úvěr tak dosáhnou hůře a nezbývá jim, než aby setrvávaly v nájmu.

I obecné doporučení hovoří o tom, že pro vlastní bydlení se vyplácí kupovat byty větší, pro nájemní bydlení pořizovat byty menší. A tak není divu, že v nájemních bytech žijí menší domácnosti než v družstevních či v osobním vlastnictví. Nepřekvapuje ani menší počet nepracujících důchodců.

Nejméně dětí mají domácnosti žijící v městech mezi 10 a 50 tisíci obyvatel, ale zdatně jim konkurují i města větší. Naopak čím menší obec, tím je počet dětí v domácnostech vyšší. Souviset to může i se skutečností, že na vesnicích a v menších městech je větší podíl rodinných domů oproti bytům, které dětem příliš nesvědčí.

Tabulka 2: Počty členů domácnosti podle velikosti obce

 

Domácnosti v obci s počtem obyvatel

do
1999

2 000 –
9 999

10 000 –
49 999

50 000
a více

Průměrný počet členů na domácnost

2,47 

2,40 

2,11 

2,15 

 – pracujících

1,09 

1,02 

0,95 

0,98 

 – nezaopatřených dětí

0,66 

0,65 

0,50 

0,52 

 – nepracujících důchodců

0,56 

0,54 

0,50 

0,50 

 – ostatních osob

0,16 

0,19 

0,16 

0,15 

Zdroj: ČSÚ

Přestože domácnosti v rodinných domech mají v průměru nižší příjem na osobu než domácnosti v bytech, jejich celkový příjem je statisticky vyšší – jen se dělí mezi více členů rodiny. Nejnižší příjmy přitom mají domácnosti v nájemních bytech. Ostatně i proto mnohdy nedosáhnou na hypotéku.

Tabulka 3: Peněžní příjmy podle typu bydlení

 

Domácnosti podle právního důvodu užívání bytu

vlastní
rod. dům

nájemní

družstevní

osobní vlastnictví

Čisté příjmy na osobu

140 031 Kč

145 445 Kč

154 538 Kč

153 550 Kč

Čisté příjmy na domácnost

343 076 Kč

306 889 Kč

339 984 Kč

328 597 Kč

Zdroj: ČSÚ

Anketa: Jaký typ bydlení upřednostňujete?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *