Kupujete dům? Připravte se na víc dětí

05.03.2012

Rozhodnutí o počtu dětí jistě není zapříčiněno velikostí domu či bytu. Spíše naopak. Komu se poštěstí početnější rodina, hledá větší bydlení. Jenže rozdíly v počtu dětí nejsou jen podle toho, zda rodina žije v rodinném domě či bytě. Rozhoduje i způsob vlastnictví.

Rodina s větším počtem dětí nepochybně potřebuje větší byt či dům. Potřeba je ale v přímém rozporu s finančními možnostmi. Protože výchova jednoho děcka vychází přibližně na cenu luxusního sportovního vozu, na větší bydlení již často nezbývá dost peněz. A tak se hledají kompromisy.

V rodinných domech žijí v průměru větší rodiny než v bytech. To nemusí nutně plynout jen ze skutečnosti, že rodinné domy bývají prostorově rozlehlejší než byty, ale také z možnosti uspořádat rodinné sídlo pohodlněji jako vícegenerační bydlení. A tak zatímco průměrná velikost domácnosti čítá v Česku 2,26 členů, domácnosti v rodinných domech mají členů 2,45.

Tabulka 1: Počty členů domácnosti podle právního důvodu užívání bytu

	Domácnosti podle právního důvodu užívání bytu
	vlastní rod. dům	nájemní	družstevní	osobní vlastnictví
Průměrný počet členů na domácnost	2,45	2,11	2,20	2,14
– pracujících	1,07	0,94	1,07	0,96
– nezaopatřených dětí	0,61	0,58	0,53	0,53
– nepracujících důchodců	0,62	0,39	0,45	0,51
– ostatních osob	0,15	0,20	0,15	0,14

Zdroj: ČSÚ

Zajímavostí je, že více dětí mají lidé v nájemním bydlení. To může vycházet i ze scoringu banky, která upravuje příjem domácnosti o životní minimum (pro posouzení žádosti o hypotéku snižují banky příjem domácnosti o částku nezbytnou k životu), a to mají pochopitelně rodiny s více dětmi vyšší. Na úvěr tak dosáhnou hůře a nezbývá jim, než aby setrvávaly v nájmu.

I obecné doporučení hovoří o tom, že pro vlastní bydlení se vyplácí kupovat byty větší, pro nájemní bydlení pořizovat byty menší. A tak není divu, že v nájemních bytech žijí menší domácnosti než v družstevních či v osobním vlastnictví. Nepřekvapuje ani menší počet nepracujících důchodců.

Nejméně dětí mají domácnosti žijící v městech mezi 10 a 50 tisíci obyvatel, ale zdatně jim konkurují i města větší. Naopak čím menší obec, tím je počet dětí v domácnostech vyšší. Souviset to může i se skutečností, že na vesnicích a v menších městech je větší podíl rodinných domů oproti bytům, které dětem příliš nesvědčí.

Tabulka 2: Počty členů domácnosti podle velikosti obce

	Domácnosti v obci s počtem obyvatel
	do 1999	2 000 – 9 999	10 000 – 49 999	50 000 a více
Průměrný počet členů na domácnost	2,47	2,40	2,11	2,15
– pracujících	1,09	1,02	0,95	0,98
– nezaopatřených dětí	0,66	0,65	0,50	0,52
– nepracujících důchodců	0,56	0,54	0,50	0,50
– ostatních osob	0,16	0,19	0,16	0,15

Zdroj: ČSÚ

Přestože domácnosti v rodinných domech mají v průměru nižší příjem na osobu než domácnosti v bytech, jejich celkový příjem je statisticky vyšší – jen se dělí mezi více členů rodiny. Nejnižší příjmy přitom mají domácnosti v nájemních bytech. Ostatně i proto mnohdy nedosáhnou na hypotéku.

Tabulka 3: Peněžní příjmy podle typu bydlení

	Domácnosti podle právního důvodu užívání bytu
	vlastní rod. dům	nájemní	družstevní	osobní vlastnictví
Čisté příjmy na osobu	140 031 Kč	145 445 Kč	154 538 Kč	153 550 Kč
Čisté příjmy na domácnost	343 076 Kč	306 889 Kč	339 984 Kč	328 597 Kč