Každý dům, bez ohledu na počet prodaných bytů, má své provozní náklady, které jsou povinni nést všichni vlastníci a to včetně developerů. Podílet se dlouhodobě na chodu domu a hradit zálohy za služby u neprodaných bytů však představuje nemalou finanční zátěž. V roce 2010 se v Praze objevil jeden z prvních případů, kdy soud poslal na podnět banky developera do insolvence. Dopad insolvence developera, který vlastní byty v SVJ, může být pro dané společenství velmi dramatický. „Stává se, že v držení insolventního developera zůstane až 50% všech jednotek v SVJ a náklady na služby za všechny tyto jednotky jsou pak nuceni nést všichni ostatní vlastníci v domě. Pro každého jednoho vlastníka pak může toto představovat až desetitisícové vícenáklady měsíčně“, vysvětluje Michal Skřivan z R3 group.
Správcovská společnost R3 group má s těmito případy bohaté zkušenosti, pomáhala čtyřem projektům, které úpadek developera postihl. Roli správce v takové situaci přibližuje Michal Skřivan: „Správcovské společnosti by měli být oporou SVJ a měli by pomoci hledat nejoptimálnější řešení. Samozřejmostí by měla být intenzivní komunikace s insolvenčním správcem, příprava všech potřebných podkladů pro přihlašování pohledávek a samozřejmě sledování řízení, aby SVJ nepromeškalo důležité termíny. Naše společnost je připravena nabídnout pomocnou ruku i developerům a to nejen s technickou stránkou projektů, ale právě i s nastavením průběžného financování prvního období provozu po kolaudaci.“
Rozřešení stavu musí přinést insolvenční řízení, tedy správce majetkové podstaty zkrachovalého developera. Řízení se však může táhnout i léta a návratnost již investovaných vícenákladů je velmi nejistá. Zdlouhavost a komplikovanost insolvenčních řízení je jedním z důvodů, proč se banky v Praze tomuto prostředku „vymáhání“ svých pohledávek spíše vyhýbají. V metropoli je finanční ztrátovost plynoucí z insolvence větší než mimo Prahu, v metropoli jsou proto banky ochotné nad platebními prodlevami developerů spíše přimhouřit oči. V regionech ale finanční instituce tyto ohledy nemají.
Obecně lze za rizikové koupě bytu považovat takové, kdy se developerský projekt nesetká s dostatečnou poptávkou klientů, ať už z důvodu kupních cen, typu lokality apod. Pak je nutné vědět, jak silná je pozice developerské společnosti na trhu a zda má koncepci financování provozu neprodaných bytů. V tomto směru se určitě vyplatí nepodceňovat výběr správcovské společnosti v nově vznikajícím SVJ, protože ta může svými zkušenostmi pomoci zachytit vznikající problémy již v zárodku.
