Průzkum: Ať se staví, ale hlavně nekopejte u mého domu!
Češi si přejí rychlejší výstavbu nemocnic, škol, silnic nebo bytů. Když se ale podobný projekt začne plánovat v blízkosti jejich bydliště, přichází vlna obav a často i odpor. Vyplývá to z aktuálního výzkumu agentury STEM/MARK připraveného ve spolupráci se společností Datarun, který se zaměřil na fenomén NIMBY („Not In My Back Yard“ – Ne na mém dvorku).
Ačkoli má výstavba velkých staveb na celostátní úrovni vysokou podporu, jakmile se týká konkrétní lokality, postoj veřejnosti se mění. Strach z ekologických dopadů, narušení charakteru místa, zhoršení dopravy nebo nedůvěra vůči developerům – to vše výrazně ovlivňuje ochotu lidí stavbu v okolí akceptovat.
Na obecné úrovni má výstavba velkých staveb značnou podporu veřejnosti – s výstavbou většiny typů velkých staveb souhlasí nejméně ¾ lidí (výjimku představují logistická centra, sklady, hotely a kongresová centra, kde je podpora lehce nižší). Největší podporu veřejnosti má výstavba zdravotnických zařízení a bytů (shodně 87 %) a vzdělávacích zařízení (85 %), tedy staveb, které zlepšují občanskou vybavenost a nepředstavují zhoršení životních podmínek, a také výstavba dopravních staveb (83 %).
Přes obecný souhlas výstavba často naráží na odpor, pokud se má realizovat v místě bydliště, a přichází tzv. efekt NIMBY. Nejmenší odpor při realizaci poblíž bydliště vzbuzuje výstavba vzdělávacích a zdravotnických zařízení, která by ve svém okolí akceptovala víc než polovina Čechů.
Naopak největší odpor vzbuzuje blízká výstavba továren, průmyslových hal, logistických center, skladů, hotelů, kongresových center, čerpacích stanic, železničních koridorů, administrativních budov, obchodních center a dopravní infrastruktury, jejichž realizaci blízko bydliště podporuje méně než ¼ Čechů.
Negativní postoj k výstavbě v blízkosti bydliště je v české společnosti překvapivě jednotný – bez ohledu na věk, pohlaví, vzdělání nebo region, ve kterém lidé žijí. Co však hraje zásadní roli, je vztah k ekologii. Lidé, kteří sympatizují s ekologickými hodnotami a hnutími, bývají vůči výstavbě kritičtější. Často jde o aktivnější jedince, kteří se o plánované projekty více zajímají, vyhledávají informace a zvažují jejich možné dopady na životní prostředí.
