Stavebnictví už druhý měsíc v řadě mírně roste, spásu však přinese až zásadní změna legislativy

Zásadní vliv na to má extrémně nízká srovnávací základna z loňského roku. Jednoduše řečeno, stavebnictví kleslo tak hluboko, že níž už to ani nešlo. Současný růst je proto jen mírnou korekcí předchozích ztrát. Sektor i nadále zůstává hluboko pod výkony z předkrizových let. Aby se tento neblahý trend definitivně obrátil a stavebnictví trvale ožilo, bude nutná zásadní legislativní změna.
Problémy českého stavebnictví totiž mají jednu hlavní příčinu – neuvěřitelně složitý povolovací proces, který nazývám legislativním Kocourkovem. Úřady nejsou nuceny dodržovat správní lhůty, a tak když chtějí, dokáží zahájení stavby oddalovat o dlouhé měsíce. Do přípravy navíc mohou opakovaně zasahovat „profesionální odvolávači“, a to i bez prokázání oprávněného zájmu. Stačí například uvést „Dům se mi nelíbí, protože má červenou střechu.“ Ano, i takový „důvod“ stačí českým úřadům k tomu, aby se podnětem začaly zabývat a zahájení stavby oddálily. I proto příprava většího bytového projektu od prvotního záměru po výstavbu v Česku zabere neuvěřitelných deset let.
Novela stavebního zákona, která nyní čeká na projednání senátory, přístup těchto skupin oprávněně omezuje. V řadách „ekologických“ organizací živících se zdržováním velkých staveb způsobilo zděšení, protože by přišly o snadné živobytí. Z vlastní mnohaleté zkušenosti takové firmy rozděluji na dvě skupiny: počítačové a milionové. Zatímco zástupci první skupiny přijdou s návrhem, že se nebudou odvolávat, pokud jim na vlastní náklady zařídíme firmu počítači, „ekologové“ patřící do druhé skupiny si rovnou řeknou o nějaký ten milion. Proto doufám, že senátoři tlaku neustoupí a tento vyděračský byznys výrazně ztíží.
Bez toho se totiž české stavebnictví z krize nevyhrabe. A nám by nezbylo nic jiného, než nadávat na rozbité silnice, zchátralé nemocnice a nedostatek bytů.
RNDr. Evžen Korec, CSc.
Generální ředitel a předseda představenstva