Praha jako rozvíjející se město výškové budovy potřebuje

Města, jenž dorostou do určité velikosti, začínají pohlcovat příliš okolního prostoru. Začínají mít problém s dopravou a neúnosnými dojezdovými vzdálenostmi a generují tak poptávku po výškových budovách v centrální oblasti města. Je dobré si uvědomit, že do jedné výškové budovy můžete vměstnat několik satelitních městeček. Nezaberete tak další příměstskou plochu na bydlení, odkud by pravděpodobně každý den dojížděli lidé za prací do města.
S narušením panoramatu a podmínkami UNESCO je to trochu složitější. Obecně spíše platí, že je lepší výškové budovy shlukovat do skupin aby v panoramatu vytvořili jednotnou hmotu, než je nechat potulovat se po horizontu jako vykotlané zuby. Památková péče je nutná, měla by ale spíše generovat diskuzi a zodpovědnější přístup k městu, než zákaz porušení horizontu.
Jak jsem uvedl začátku, živá a rozvíjející se města v jednu chvíli svého rozvoje začnou generovat potřebu výškových budov. Dá se říci, že města v jednu chvíli začnou potřebovat vysoké budovy, které řeší vzrůstající potřeby a koncentraci obyvatel na omezeném prostoru. Například do takového Burdž Chaífa – největšího mrakodrapu na světě byste dokázali vtěsnat menší město. Ideové projekty, které místo měst stavěly mrakodrapy a celý okolní prostor byl ponechán pro louky a lesy, tu již v minulosti byly, nicméně to nikdy nefungovalo. Stejně tak jak města v určité chvíli potřebují výškové budovy, tak výškové budovy okolo sebe potřebují dostatečně velké město, které je obklopuje.
Doby, kdy mnohapatrová budova znamenala obdélník ze skla a oceli, jsou již pryč. Dnes díky novým technologiím a postupům v projektování jsou budovy daleko rozmanitější a dají se lépe přizpůsobit potřebám nájemců. Můžete jednotlivé funkce v objektu kombinovat a tak docílit lepší energetické efektivity.
Štěpán Toman
Architekt, TING Architects