Úvěry na bydlení lidé splácí nejlépe v historii

Za nárůstem celkového dluhu obyvatel stál především růst dlouhodobého dluhu, jehož objem vzrostl meziročně o 149 miliard, tedy o 9,9 %. Celková výše dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření tak činila ke konci 3. čtvrtletí 1,66 bilionu Kč. K růstu dlouhodobého dluhu dochází zejména v důsledku zvyšování celkové částky úvěrů, o kterou klienti žádají. Její růst souvisí mimo jiné s rostoucí cenou nemovitostí. Výše krátkodobého dluhu meziročně narostla o 24 miliard, tedy o 5,9 %, a koncem 3. čtvrtletí dosáhla 430 miliard korun. Počet klientů s krátkodobým dluhem meziročně klesl o 1,1 % na 2,42 milionu, zatímco počet klientů s dlouhodobým dluhem se jen velmi mírně zvýšil, konkrétně o tři tisíce, respektive o 0,3 % na 1,12 milionu.
„I když počet klientů s dlouhodobým dluhem se meziročně téměř nezměnil, počet smluv se zvýšil o 25,5 tisíce. Řada lidí tak využila současnou příznivou situaci na úvěrovém trhu a nejspíše si pořídili druhou nebo další hypotéku, případně úvěr ze stavebního spoření,“ upřesňuje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.
Ohrožený dluh u úvěrů na bydlení se snižuje rekordním tempem
Celkový objem dluhu ohroženého nesplácením na konci 3. čtvrtletí dosahoval 39,9 miliardy korun a meziročně klesl téměř o 14 %. Jeho podíl na celkovém dluhu se snížil o půl procentního bodu na 1,9 %. Na tomto snížení se podílel především pokles dlouhodobého ohroženého dluhu o více než šestinu (o 17,4 %, respektive o 2,7 miliardy Kč). „Jde o vůbec nejrychlejší meziroční pokles dlouhodobého ohroženého dluhu v historii,“ upozorňuje Lenka Novotná.
Počet klientů, kteří měli problémy se splácením svého úvěru ze stavebního spoření či hypotečního úvěru, se ve 3. čtvrtletí meziročně snížil o 12 % na 26 715. Celkový podíl dlouhodobého ohroženého dluhu na dlouhodobém dluhu činil v ČR v průměru pouze 0,8 %.
Lidem se daří lépe splácet také krátkodobé úvěry
Počet klientů s ohroženým krátkodobým dluhem poklesl na konci letošního 3. čtvrtletí meziročně o 3 800, respektive o 1,2 % na 299 tisíc klientů. „Objem ohroženého krátkodobého dluhu se meziročně snižoval rovněž velmi výrazně, konkrétně více než o 12 % (3,8 miliardy) na 27,3 miliardy korun. Trend snižování krátkodobého ohroženého dluhu je dalším indikátorem dobré situace naší ekonomiky,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. Podíl ohroženého krátkodobého dluhu na celkovém krátkodobém dluhu činil v průměru 6,3 %. Celkově mělo problémy se splácením 12,4 % lidí s krátkodobým úvěrem.
Tisková zpráva: CBCB