Drastická omezení hypoték, která chystá ČNB, jsou v Evropě výjimečná

Průměrný nový byt v Praze s výměrou kolem 70 m2, který je ideální pro dvojici, ale poslouží i mladé rodině, dnes stojí 6,7 milionu korun. Při 90procentní hypotéce, která je dnes ještě stále dostupná, na něj musí mít zájemce našetřeno 670 tisíc korun a na 30leté hypotéce by platil 23,7 tisíce měsíčně. Pokud by banka zavedla omezení výše půjčky ku příjmu (LTI 8), musel by brát takový kupující 89 tisíc hrubého. A to je pro většinu lidí zcela nedostupné.
Ilustrativní příklady po zavedení nových opatření ČNB (LTV 80 a LTI 8)
O něco nižší příjem by mu stačil na 80procentní hypotéku, kdy by splátka 30letého úvěru činila 20,5 tisíce korun, a příjem v případě zvažovaného omezení by musel mít přes 79 tisíc korun. V tomto případě by ale ještě ke všemu musel v hotovosti složit 1,3 milionu korun, a to je další velmi omezující faktor.
„V podstatě tak hrozí, že na vlastnické bydlení běžné domácnosti nedosáhnou a nové byty budou kupovat jen movití investoři. To samozřejmě přispěje stabilitě finančního sektoru a centrální banka tak bude spokojená. Na druhou stranu problém bytového trhu se dál prohloubí a to výrazně. Lidé z Prahy začnou utíkat do regionů, nebo budou nuceni jít do nájmu za ještě vyšší nájemné, než by činila splátka hypotéky,“ poznamenala výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková. Taková situace může mít v konečném důsledku i nepříjemné sociální dopady. Zatímco plátce hypotéky v době, kdy se mu dramaticky změní příjmová, může nemovitost prodat, poplatit dluhy a ještě mu něco zbude, nájemník nebude mít jinou možnost než skončit v sociální záchranné síti státu nebo v horším případě na ulici.
Centrální banka již před časem ve snaze ochránit finanční sektor zavedla limity hypotéky. Nejdříve odstřihla 100procentní hypotéky a letos na jaře omezila podíl hypotéky na ceně bytu na maximálně 90procent a u většiny nových smluv dokonce na 80 procent. Nyní chce jít v omezování žadatelů o půjčku ještě dál a chce nastavit pravidlo výše čistého příjmu ku splátce hypotéky. Drastické opatření LTI přitom podle údajů Evropské rady pro systémová rizika téměř nikdo v Evropě nevyužívá. Pokud ho ČNB zavede, bude teprve 4. zemí EU po Británii, Dánsku a Irsku.