Text: Veronika Hejná
06. 12. 2022
Nejvíc energie vynaloží domácnosti na vytápění, padnou na ně dvě třetiny spotřeby
České domácnosti dlouhodobě patří k velkým spotřebitelům energie, na celkové konečné spotřebě v Česku se podílí 30 procenty. Největší množství energie spotřebují domácnosti na vytápění, až dvě třetiny jejich celkové spotřeby. Pokud připočítáme i ohřev vody, dostaneme se až na čtyři pětiny spotřeby. Zbytek tvoří spotřeba na osvětlení, vaření, chlazení a ostatní koncové užití. Vyplývá to z výsledků šetření Energo 2021 zaměřeného na zmapování struktury spotřeby paliv a energií v domácnostech, o nichž informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Čtyři domácnosti z deseti (38 procent) jsou napojeny na dodávky tepla z tepláren a dalších centrálních zdrojů tepla, podobné procento používá jako hlavní zdroj vytápění zemní plyn. Obnovitelné zdroje energie (především palivové dřevo) jako převažující způsob vytápění využívá 10 procent domácností. U necelých sedm procent domácností ještě převažují uhelná paliva, zbylých sedm procent vytápí v převážné míře elektřinou. Přibližně 20 procent domácností využívá k vytápění více zdrojů tepla. Typickým příkladem je rodinný dům a kombinace plynového kotle a krbu,
Druhou nejvýznamnější položkou jsou energie na ohřev vody. Spotřeba na ohřev teplé vody tvoří 16 procent z celkové spotřeby paliv a energií v domácnostech. Dvě třetiny domácností uvedly jako hlavní zdroj teplé vody zemní plyn a dálkové teplo. Elektřinou vodu ohřívá necelá jedna třetina domácností. Přibližně šest procent domácností k ohřevu vody využívá obnovitelné zdroje a tuhá paliva.
Další část spotřeby energií v domácnostech připadá na vaření (6 %), osvětlení a provoz domácích spotřebičů (7 %). Vybavenost domácností velkými spotřebiči se přitom zvyšuje. Za posledních šest let lze největší nárůst pozorovat u sušiček na prádlo, myček nádobí a počítačové techniky. Zbývající dvě procenta energie domácnosti využijí na chlazení a ostatní koncové užití.
V současné době, kdy jsou ceny všech energií extrémně vysoké, se každá uspořená koruna počítá. Výhodu mají lidé bydlící v zateplených domech či novostavbách. Ty se nyní staví tak, aby byly energeticky velice málo náročné, takže šetří rodinný rozpočet automaticky. Ušetřit však může každý, stačí se řídit jednoduchými pravidly.
REKLAMA
Z výše uvedených dat vyplývá, že největší prostor k ušetření mají domácnosti při vytápění. Rady jak na to, jsou přitom obecně známé. Zásadní je správné větrání. V zimě jen krátce na pár minut tak, aby se stihl vyměnit vzduch v místnosti, ale zároveň aby neprochladly stěny. Důležité je také pravidelné odvzdušňování topení, které většina lidí dělá jen před zahájením sezony. To ale často nestačí. Pokud by chtěl někdo uspořit více, stačí snížit teplotu. Každý jeden stupeň, o který je místnost vytápěna více, zvýší spotřebu energie za vytápění až o šest procent.
V případě teplé vody je cesta k úsporám poměrně jednoduchá. Stačí nastavit bojler pro ohřev teplé vody tak, aby ji ohříval jen ráno a večer, kdy je teplá voda potřeba. Není nutné, se ohřívala průběžně po celý den a v noci, kdy ji nikdo nevyužívá. Až několik tisíc korun lze ušetřit také zásadním zkrácením doby sprchování, které je obecně výhodnější než koupání v plně napuštěné vaně.
Všechno jsou to přitom věci, které nepotřebují žádné zásadní investice a lze s nimi začít kdykoliv. Úspora se přitom projeví prakticky okamžitě.
RNDr. Evžen Korec, CSc., Generální ředitel a předseda představenstva, EKOSPOL a. s.
