Daň z nemovitosti: Odvoláváme, co jsme slibovali, zato budeme pravidelně valorizovat
Zapomeňme na výrok současného ministra financí Zbyňka Stanjury ze srpna 2021, kdy v rámci předvolební kampaně Dáme Česko dohromady prohlašoval, že: „Nápad na zvýšení daně z nemovitostí je opravdu nebezpečný. Nechápu, proč by měl stát trestat někoho za to, že si pořídil bydlení. Kromě toho se vyšší zdanění promítne do ceny nájmů a jediný, kdo na to doplatí, jsou právě nájemníci. To není správná cesta. My naopak chceme digitalizaci, zjednodušení stavebního řízení a nízké daně.“
Dnes už se to ale vládě zdá být dobrý nápad, a proto se daň z nemovitosti v ČR zvýší. Ono to tak vlastně musí být, protože žádná velká digitalizace se nekoná, zjednodušení stavebního řízení je stále v nedohlednu a nízké daně z pravicové politiky zmizely jako pára nad hrncem. Najednou „trestání“ lidí za to, že se sami postarali o střechu nad hlavou, už politikům nevadí.
U zvyšování daně z nemovitosti podle vládního ozdraveného balíčku je potřeba upozornit na dvě skutečnosti – jediným příjemcem navýšené daně bude stát (dosud tato daň patřila výhradně obcím) a bude podléhat pravidelné inflační valorizaci.
Zvýšení daně z nemovitosti rozevře příjmové nůžky
„Hlavním problémem zvýšení daně z nemovitosti je to, že může dále rozevřít příjmové nůžky mezi třídou vlastníků nemovitostí a třídou nájemníků. Majitelé nemovitostí totiž budou v celé řadě případů úspěšně přenášet vyšší daňové zatížení na své nájemníky, jimž zkrátka o příslušnou částku daně nájem zvýší. Nájemné v Česku nadále roste, na rozdíl od ceny nemovitostí v řadě oblastí. Růst cen nájemného značí, že pronajímatelé jsou stále v poměrně komfortní situaci. Pokud nepřenesou vyšší daň z nemovitosti na své nájemníky celou, přenesou alespoň její podstatnou část,“ uvedl Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Ti vlastníci nemovitosti, kteří ve své nemovitosti sami bydlí, pochopitelně takovýto přenos daňového zatížení uskutečnit nemohou. Zde však navýšení daně narazí na další nepříznivý sociální aspekt. Řada vlastníků nemovitostí v Česku se, z důvodu na evropské poměry nadprůměrného podílu vlastnického bydlení, rekrutuje i z řad nižších středních vrstev nebo vrstev vyloženě chudobných, alespoň tedy chudobných z hlediska výše jejich pravidelného příjmu. Takže opět, zvýšení daně z nemovitostí vedle zmíněné třídy nájemníků nepříznivě zasáhne ty relativně chudé vlastníky nemovitostí. Například starobní důchodce, kteří svoji nemovitost, v níž dožívají, získali „za hubičku“ během vlny privatizací bytového fondu nebo díky restitucím v 90. letech minulého století.
REKLAMA
„Pro příjmově chudé vlastníky nemovitostí, kteří třeba pobírají citelně podprůměrný starobní důchod, je zvýšení daně z nemovitosti pochopitelně daleko palčivější problém než pro zajištěné vlastníky nemovitostí, a zvláště v současnosti, kdy panuje bezpříkladná energetická drahota a mimořádně vysoká obecná inflace,“ doplnil Lukáš Kovanda.
Češi platí jedny z nejnižších daní z nemovitostí v Evropě. Ale …
Pravdou je, že nyní výnos ze zdanění nemovitostí odpovídá v ČR zhruba 0,2 procenta, což je po Estonsku druhý nejnižší podíl v rámci OECD.
Výnosy daně z nemovitých věcí se od roku 2006 zvyšují. V roce 2006 činil čistý výnos pět miliard Kč, zatímco v roce 2019 už to bylo 11 miliard Kč a v roce 2020 11,6 miliardy. Důvodem postupného zvyšování výnosu z této daně byla jednak změna sazeb a jednak také zvýšení místních koeficientů.
„Tyto hodnoty jsou samozřejmě ovlivněny částečně i tím, že v České republice je vysoké zdanění mezd, proto také podíl daně z nemovitých věcí na celkových daňových výnosech je nižší než podíl daně z nemovitých věcí v porovnání jen s výnosy z daní,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.
Lukáš Kovanda upozorňuje ještě na jednu zajímavou skutečnost: „Četné nemovitosti, například byty v panelových domech, v současnosti zlevňují i o desítky procent. Přesto stát na příslušné dani může už za rok touto dobou vybírat dvojnásobek. A stále budou moci vládní politici tvrdit, že nenavyšují celkové daňové inkaso v poměru k HDP. Protože jim, jak víme, inflace nafukuje ukazatel nominálního HDP. Před volbami ale slibovali nezvyšování daní, nikoli nezvyšování složené daňové kvóty. To je rozdíl.“
Co tedy zamýšlí vláda?
Zvýšení sazeb daně z nemovitých věcí až na dvojnásobek plně ve prospěch státního rozpočtu. Zavedení automatické valorizace daňové povinnosti podle inflace.
V souladu s doporučeními z NERV vláda navrhuje zavést k sazbě daně tzv. státní koeficient ve výši 1, jehož inkaso bude 100% příjmem státu. Do současnosti přitom bylo nastavení daně pro státní rozpočet ztrátové, neboť její správa, kterou vykonávají finanční úřady, stojí 1,2 mld. Kč ročně, zatímco inkaso bylo 100% příjmem obcí. Obecní rozpočty zavedení státního koeficientu rozpočtově nijak nepoškodí a bude jim nadále náležet dosavadní inkaso daně.
Od roku 2025 dále vláda navrhuje zavést podle růstu inflace automatický valorizační mechanismus daně tzv. inflačním koeficientem. Tímto krokem se má předejít situaci, kdy uvalovaná daň v průběhu času reálně klesá (většina sazeb daně nevzrostla od roku 2010).
