Exekuční srážky ze mzdy v roce 2023

Životní minimum a normativní náklady na bydlení

Základní kategorií při výpočtu srážek ze mzdy je tzv. nezabavitelná částka, která musí dlužníkovi z měsíční výplaty vždy zůstat. Slouží totiž k uspokojování základních životních potřeb dlužníka a jeho rodiny.

Nezabavitelná částka se vypočítává ze součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení. Životní minimum vyplývá ze zákona o životním a existenčním minimu, normativní náklady na bydlení vychází z § 26 zákona o státní sociální podpoře v části výpočtu příspěvku na bydlení.

První z novinek je změna kategorií obcí. „Podle návrhu totiž dosavadní kategorie obcí mezi 50 000 až 99 999 obyvateli přestane existovat a nahradí ji kategorie obcí s alespoň 70 000 obyvateli. Zároveň se mění i počet osob, pro které jsou normativní náklady počítány, kdy namísto jedné osoby se budou napříště normativní náklady počítat pro jednu nebo dvě osoby,“ vysvětluje tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Částka normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby se tak nově stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy v obci s alespoň 70 tisíci obyvateli. Tato částka je s účinností od 1. ledna 2023 zákonem o státní sociální podpoře stanovena na 14 197 korun. Částka navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení ve smyslu § 26a pro rok 2023 činí 1 400 korun. Životní minimum jednotlivce podle zákona o životním a existenčním minimu činí 4 860 korun.

Výpočet nezabavitelné částky

Podle novelizace nařízení o nezabavitelných částkách činí ponovu základní částka, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy, úhrn 2/3 součtu částky životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení pro jednu nebo dvě osoby podle zvláštního právního předpisu.

^REKLAMA

Dosavadní koeficient 3/4 se tak nahrazuje koeficientem 2/3. Na povinného je základní nezabavitelná částka za výplatní období od 1. ledna 2023 celkem 2/3 částky 20 457 (součet 14 197 korun, navýšení 1 400 korun a životního minima 4860 korun), tj. 12 704,67. Tuto částku zaokrouhlujeme na celé koruny nahoru, jde tedy o 13 638 korun.

„Dále se navrhuje změnit koeficient, kterým se nezabavitelná částka zvyšuje za každou osobu, ke které má povinný povinnost výživného, a to z 1/3 na 1/4,“ upřesňuje Vladimír Řepka.

Pokud tedy povinný vyživuje jednu osobu, jeho nezabavitelné minimum činí 17 047,5 korun, částku je třeba zaokrouhlit na celé koruny nahoru na 17 048 korun.

Kdyby Ministerstvo spravedlnosti novelizaci nařízení o nezabavitelných částkách nepředložilo, činil by nárůst z důvodu novelizací zákonů o státní sociální podpoře a zákona o životním a existenčním minimu u povinného na přibližně 15 500 korun a u povinného s jednou vyživovanou osobou až na 20 500 korun, vysvětluje Řepka.

Výpočet srážek ze mzdy

Při výpočtu srážek ze mzdy se vychází z částky, nad kterou se zbytek čisté mzdy může srazit bez omezení. Podle novelizovaného nařízení jde o 1,5násobek součtu částky životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení. Před novelizací šlo o dvojnásobek.

Výši čisté mzdy porovnáváme s částkou jedenapůlnásobku součtu životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení, tj. 30 685,50 korun (1,5násobek částky 20 457 korun.

Při výpočtu srážek ze mzdy se nejprve odečte celková nezabavitelná částka (součet nezabavitelných částek na povinného a vyživované osoby). Následně se zbytek čisté mzdy porovná s částkou 30 638,50 korun. Je-li zbytek čisté mzdy vyšší, lze zbývající mzdu srazit bez omezení. Je-li zbytek čisté mzdy roven nebo nižší než 30 638,50, rozdělí se na třetiny. První třetina je určena na úhradu nepřednostních pohledávek, pokud existují přednostní pohledávky, slouží k jejich úhradě druhá třetina. Třetí třetina se vždy vyplácí dlužníkovi.