Dluh Čechů na bydlení míří k 4 bilionům. Roste nejrychleji za čtyři roky

„Tempo růstu objemu hypoték a úvěrů ze stavebního spoření zrychluje od druhé poloviny roku 2023. Od prvního čtvrtletí loňského roku jsou meziroční nárůsty dvojciferné. Za první dvě čtvrtletí letošního roku se objem dluhu na bydlení zvýšil o 333,4 miliardy Kč,“ říká Lenka Novotná, ředitelka Bankovního registru klientských informací (BRKI).

Růst objemu dluhu na bydlení za letošní první pololetí dosáhl již téměř 90% nárůstu za celý loňský rok. Zároveň však stále pokračuje trend poklesu počtu klientů bank s dlouhodobým dluhem. Aktuálně jde o pokles v řádu nižších tisíců klientů, avšak z dlouhodobého pohledu je rozdíl výraznější.

Oproti situaci ke konci června 2021, tedy před pěti lety, má dluh na bydlení o zhruba 60 tisíc lidí méně. V meziročním srovnání se výrazněji než počet klientů bank snížil počet úvěrových smluv. Oproti konci druhého čtvrtletí loňského roku klesl o 8 tis. na 1 322 000. Klientů s úvěrem na bydlení bylo meziročně o 2 600 méně.

Růst sazeb ovlivňuje splátky i celkovou výši dluhu

Refinancování hypoték v současnosti řeší typicky klienti bank, kteří si úvěr sjednali v období pandemie covidu-19 nejčastěji s pětiletou fixací. Úrokové sazby se tehdy pohybovaly na úrovni okolo 2 % p. a. Modelová rodina, která si vzala úvěr 5 milionů korun na 27 let, splácela do refixace úrokové sazby zhruba 20 tisíc Kč. Do konce pětileté fixace zaplatila bance 1,2 milionu Kč a jistina úvěru se snížila přibližně o 750 000 Kč.

^REKLAMA

V prvním pololetí 2026 při refixaci úvěru byla průměrná úroková sazba zhruba 4,7 % p. a. a při zachování původní doby splácení bude splátka necelých 26 000 Kč měsíčně. To je růst o zhruba 30 % oproti původní splátce před refixací. Dojde tak k navýšení celkové výše dluhu evidované v Bankovním registru klientských informací zahrnující nejen jistinu úvěru, ale i úrok.

Dluh na bydlení roste rychleji než na spotřebu

Z dlouhodobého pohledu pokračuje trend, kdy dluh na bydlení roste stále rychlejším tempem než dluh na spotřebu. Objem krátkodobých úvěrů u bank a nebankovních společností letos na konci prvního čtvrtletí poprvé rostl meziročně dvouciferným tempem, o 11,7 %. Na konci června dosáhl meziroční nárůst již 12,2 %. Objem dluhu na spotřebu za první pololetí vzrostl o 47,8 miliardy korun. Počet lidí s dluhem na spotřebu také roste, ke konci druhého čtvrtletí jich bylo meziročně o 30 257 více, což představuje nárůst o 1,3 %.

„Přestože aktuálně zejména u hypoték rostou úrokové sazby, zvyšují se zároveň i příjmy klientů bank a nebankovních institucí. Oproti začátku roku 2021 se průměrná mzda zvýšila přibližně o čtyřicet procent, zatímco modelová splátka hypotéky v našem příkladu narostla zhruba o třetinu. Většina domácností tak dokáže vyšší splátky ze svého příjmu pokrýt a podíl nesplácených úvěrů zůstává pod jedním procentem z celkového objemu zadlužení i v situaci, kdy objem dluhu na bydlení i na spotřebu roste dvouciferným tempem,“ říká Jiří Rajl, ředitel Nebankovního registru klientských informací (NRKI).