Hypotéky dokáží být i levnější

13.06.2012

Úrokové sazby českých hypoték jsou na svých historických minimech. Přesto by mohly být i nižší. A to výrazně. Ukazuje to příklad Dánska. Kam až mohou klesnout?

Úrokové sazby českých hypoték zabloudily až ke svým historickým minimům. Sice od prosince loňského roku, kdy si sedly na své dno u 3,56 %, se plíživě zvyšují, přesto hypotéky s průměrnou sazbou 3,7 % patří stále k výrazně levným. Prostor pro jejich snižování se zdá být zcela vyčerpán.

Možnost dalšího poklesu ale objevit lze. Při posledním hlasování Bankovní rady ČNB se kromě osamělého hlasu pro zvýšení základních sazeb objevily i dva členové Bankovní rady hlasující pro snížení sazeb. A pokud by ke snížení sazeb ČNB došlo, dříve (či spíše později) by se to promítlo i do mezibankovních sazeb a následně do sazeb hypotečních.

„Nová čtvrtletní makro prognóza ČNB vyznívá ve prospěch snížení úroků ČNB, z postoje bankovní rady se zatím zdá, že většina jejich členů nechce mechanicky následovat toto doporučení. Přesto však je velmi pravděpodobné, že k minimálně jednomu snížení úrokových sazeb o 0,25 % do konce roku dojde,“ odhaduje Martin Pecka, správce podílových fondů ČP Invest.

České sazby patří k nižším v Evropě, jde to ale i níže.

Tabulka 1: Průměrné úrokové sazby hypoték v evropských zemích ve III. čtvrtletí 2011

Země	Průměrné úrokové sazby hypoték
Belgie	3,93%
Dánsko	1,03%
Německo	3,80%
Řecko	4,49%
Francie	4,00%
Španělsko	3,41%
Irsko	3,58%
Itálie	3,14%
Maďarsko	10,48%
Nizozemí	4,04%
Polsko	6,80%
Portugalsko	4,16%
Rumunsko	5,66%
Švédsko	3,90%
Velká Británie	3,02%

Zdroj: European Mortgage Federation

Zemí, které mají nižší úrokové sazby hypoték než Česká republika, je několik. V čele ovšem stojí Dánsko, které se stejně jako Češi ještě drží své koruny. Klíčová úroková sazba norské centrální banky se přitom drží na 1,5 %[1] (Key policy rate) od března letošního roku. Ta je tedy vyšší než klíčová sazba ČNB ve výši 0,75 %[2] (2T Repo sazba).

V Norsku je též vyšší mezibankovní sazba NIBOR (Norwegian Inter Bank Offered Rate), která přesahuje pražské sazby (PRIBOR) téměř dvojnásobně.

Tabulka 2: Úrokové sazby PRIBOR a NIBOR k 11. 6. 2012

Termín	PRIBOR	NIBOR
1 den	0,76	–
7 dní	0,81	1,82
14 dní	0,82	1,88
1 měsíc	0,95	2,00
2 měsíce	1,08	2,12
3 měsíce	1,22	2,34
6 měsíců	1,51	2,66
9 měsíců	1,67	2,86
1 rok	1,76	3,01

Zdroj: ČNB a Norges Bank

Sazby dánských hypoték se přitom držely nad 5 % ještě po většinu roku 2008. Teprve s nástupem krize začaly významně klesat.

Graf 1: Vývoj úrokových sazeb v Dánsku

vyvoj-urokovych-sazeb-hypotek-v-dansku

Zdroj: Vlastní zpracování z dat European Mortgage Federation

Snižování norských sazeb hypoték rozhodně nelze přičíst vyšší stabilitě realitního trhu. Horší vývoj cen realit mělo snad jen Irsko. Dokonce ani řecké a španělské nemovitosti neprošly tak bouřlivým vývojem.

Graf 2: Vývoj cen nemovitostí v Evropě

vyvoj-cen-nemovitosti-v-evrope

Poznámka: Data mezi jednotlivými zeměmi nemusí být zcela srovnatelná kvůli odlišné metodice výpočtu

Zdroj: European Mortgage Federation

A tak zbývá jediná hypotéza, proč jsou úrokové sazby hypoték v Dánsku výrazně nižší než v České republice – státní podpora. Nakonec i české hypotéky jsou v současnosti levné a při klesajících cenách nemovitostí je nové bydlení stále dostupnější.

Ani lidé se staršími hypotékami na tom nemusí být špatně. Díky rozvíjejícímu se trhu refinancování hypotečních úvěrů dosáhnou na klesající úrokové sazby i oni.

[1] Norges Bank dále udává Reserve rate (0,5 %) a Overnight lending rate (2,50 %).

[2] ČNB dále udává Diskontní sazbu (0,25 %) a Lombardní sazbu (1,75 %).

Nahrávání ...

Předchozí článek: « Dům ve Španělsku, nebo byt v Praze? Cena je stejná
Následující článek: Exekucí je stále víc… věřitelé vyhrabují staré dluhy »

5 komentářů k článku “Hypotéky dokáží být i levnější”

tom napsal:

13.6.2012 (9:42)

He??? Teda clanky od p. Zamecnika vetsinou davaji smysl, ale tohle…??? Muze mi nekdo vysvetlit spojitost mezi menovou politikou Norsky centralni banky a danskejma hypotekama?

Odpovědět
1. Radek napsal:
  
  13.6.2012 (13:45)
  
  Re:
  
  Spojitost je celkem jednozančná. Např. v Británii centrální banka sníží sazby a do týdne či 14 dní nejpozději klesají i sazby hypoték. A stejně to platí i jinde – vč. Česka, i když u nás zpravidla s větším zpoštěním.
  
  Centrální banky prostřednictvím svých sazeb ovlivňují ceny zdrojů – cenu peněz, které mají banky k dispozici. A když CB sníží sazby, zlevní se tím prostředky bank. A ty je pak mohou půjčovat levněji.
  
  Odpovědět
  1. logger napsal:
    
    13.6.2012 (16:49)
    
    Re: Re:
    
    dotaz ale nebyl na fungování transmisních kanálů monetární politiky, ale jakou má souvislost monetární politika jedné (ekonomicky ne příliš významné) země na sazbu hypoték v jiné ekonomicky ne příliš významné zemi
    
    Odpovědět
    1. tom napsal:
      
      14.6.2012 (10:30)
      
      Re: Re: Re:
      
      No prave. Diky. Uz jsem se bal, ze jsem jedinej, komu to prijde divny.
      
      Tak pro jistotu jeste jednou: NORSKA centralni banka, DANSKE hypoteky. V clanku se nekolikrat plynule prechazi z jedne zeme do druhe, jako by tam byla naprosto logicka a samozrejma vazba. Ale obe zeme maji vlatni menu a predpokladam, ze i vlastni menovou politiku vlastni centralni banky. A Norsko dokonce ani neni v EU. Tak mi to nedava smysl. Pokud tam nejaka spojitost prece jenom je, asi by bylo vhodny ji v clanku vysvetlit. Neznam u nas moc expertu na seversky ekonomicky pomery.
      
      Odpovědět
logger napsal:

13.6.2012 (9:48)

Lidi mají radi zkratky a jednoduché srovnávání. Např. v Maďarsku spousta lidí naletěla na levné hypotéky v cizích měnách a kurzové riziko nebrali v úvahu. Nedávno byl zase článek o 9% úroku v Polsku. Prostě slepě porovnávat čísla je pro lidi jednodušší.

Odpovědět