Inspiraci pro boj s klimatickou změnou najdeme v evropských metropolích
Londýnská ultra nízkoemisní zóna (ULEZ)
Kromě 25. prosince, kdy Britové slaví Štědrý den, je londýnská ultra nízkoemisní zóna v provozu celoročně, 24 hodin denně. Vozidla, která nesplňují příslušné emisní normy musí za jízdu uvnitř zóny zaplatit poplatek ve výši 12,50 liber za den.
„Nízkoemisní zóna byla v Londýně poprvé představena v roce 2008. Jednalo se oblast v centru města, která povolovala vjezd aut s vysokými emisemi pouze za poplatek,“ připomíná Magistrát hl. m. Prahy.
Od 29. srpna příštího roku bude ULEZ rozšířena do všech londýnských čtvrtí. „Špatná kvalita ovzduší má dopad na zdraví Londýňanů,“ píše se na webových stránkách Transport for London. „Není to jen problém centrálního nebo vnitřního Londýna. Ve skutečnosti se nejvíce zdravotních problémů souvisejících se znečištěním ovzduší objevuje ve vnějších oblastech Londýna. Proto se ULEZ rozšiřuje do všech londýnských čtvrtí.“
Vertikální les „Bosco Verticale“
Dvě residenční budovy v italské Miláně vypadají jako z postapokalyptického snímku. Jejich autorem je architekt Stefano Boeri. Věže s visutými balkony jsou osázené stromy a keři.
REKLAMA
Věže jsou vysoké 80 a 112 metrů a celkem se v nich nachází 800 stromů a 5 000 keřů. Osázena je plocha odpovídající 30 tisícům metrů čtverečních lesa, soustředí se však na třech tisících metrech čtverečních městské plochy. Rostlinná fasáda filtruje sluneční paprsky, reguluje vlhkost, pohlcuje CO2 a produkuje kyslík. O vegetaci se stará speciální tým arboristů-horolezců, kteří jednou ročně slaňují ze střechy budovy, aby porost zkontrolovali a prořezali.
„Výsledkem tříletých studií prováděných společně se skupinou botaniků a etologů bylo vyvinutí rostlinné složky. Počínaje létem 2010 byly rostliny určené k výsadbě na věže předpěstovány ve speciální botanické školce,“ uvádí Boeri.
Pražský klimatický plán
Hlavní město též počítá s přijetím řady opatření ke snížení závislosti Prahy na uhelných zdrojích, elektrifikaci dopravy nebo rozšíření prvků modro-zelené infrastruktury.
„Vyhnout se klimatické změně nelze. Nicméně lze přijmout taková opatření, která negativní dopady této změny zmírňují a město klimatické změně přizpůsobí – tedy adaptují. Konkrétních případů dobré praxe je přitom nepřeberné množství,“ říká Tereza Líbová z Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy.
Mezi Prahou přijatá adaptační a mitigační opatření patří výstavba bioplynové stanice, která má vyrábět biometan z organického odpadu a vytvoření platformy cirkulární ekonomiky.
„V majetku hlavního města se v současnosti nachází vysoký počet veřejných budov, které by mohly být nositeli různých adaptačních opatření. To, že pro tyto účely využívány nejsou, identifikujeme jako promarněnou příležitost,“ píše se na webových stránkách ke Klimatickému plánu hlavního města Prahy.
V rámci výstavby modro-zelené infrastruktury Praha počítá do roku 2030 s osádkou minimálně 1,5 milionu nových stromů do pražských ulic a parků, a také lepší hospodaření s dešťovkou, která by měla být využívána pro zalévání veřejné zeleně.
