Jak dopadá na zájemce o vlastní nemovitost růst cen stavebních materiálů?

Cenový růst stavebních materiálů se týká jak lidí, kteří se rozhodli pro vlastní stavbu nebo rekonstrukci, tak i těch, kteří chtějí koupit nový byt v rámci developerského projektu. V první variantě uzavírají spotřebitelé se stavební firmou smlouvu o dílo a při stavbě nebo rekonstrukci domu jsou v aktivnější pozici objednatele. Ve druhé podepisují spotřebitelé obvykle s developerem smlouvu o smlouvě budoucí, ve které se zavazují dům nebo byt koupit, jakmile bude postavený či zrekonstruovaný. Problém obou variant je, že předjednané ceny nemusí být konečné.

Smlouva o dílo

Nejjistější způsob určení ceny je pevná částka, ta je však typická spíše pro menší díla a ve stavebnictví se používá zřídka. Naproti tomu obvyklé je určit cenu stavby tzv. s odkazem na rozpočet. Je potřeba ohlídat, aby byl rozpočet součástí smlouvy. Samozřejmě je potřeba, aby byl rozpočet závazný a úplný.

„Tyto rozpočty totiž nemůže stavebník měnit bez vašeho souhlasu, i kdyby se zvýšila nákladnost jeho práce, používaných stavebnin apod. Pokud bude muset stavitel například položit oproti plánu víc metrů kabelových rozvodů, nedoplácíte je vy, ale on,“ vysvětluje ředitelka dTestu Eduarda Hekšová.

Proto není divu, že mají stavební firmy raději rozpočty s výhradou nezávaznosti a neúplnosti. „U těch si dejte skutečně dobrý pozor, protože domluvená cena u tohoto typu rozpočtu nemusí být zdaleka konečná. Při modernizaci či rekonstrukci bytu se může po demontáži podlahy a stržení obkladů ukázat, že plánované práce nebo materiál nebudou stačit a zhotovitel bude žádat navýšení ceny,“ upozorňuje Eduarda Hekšová.

^REKLAMA

Žádost o navýšení musí stavební firma sdělit včas, jinak na něj nemá nárok. Zvýšení tedy sice není automatické, ale když nebudete souhlasit, může zhotovitel požádat o určení ceny soud. Soudní spory přitom trvají dlouho a můžou skončit i vaším neúspěchem. Celá tahanice o cenu se tak může navíc prodražit ještě o soudní výlohy.

Pokud chce zhotovitel překročit původní rozpočet (sjednaný třeba před rokem) o víc než 10 %, můžete od smlouvy odstoupit. Jenže musíte zaplatit vše, co stavební společnost doposud vykonala, a navíc budete potřebovat někoho, kdo na její práci naváže a stavbu nebo rekonstrukci vám dokončí. Počítejte však s tím, že podobně levnou variantu jako před rokem dnes jen těžko seženete.

Méně frekventovanými variantami ve stavebnictví je cena určená odhadem nebo cena obvyklá. Jak plyne už z názvů, ani zde nemáte žádnou jistotu finální výše ceny a tyto varianty nelze u staveb doporučit.

Kupní smlouva

Ani prodejci, resp. developeři ,nechtějí být těmi, kteří zvýšené stavební náklady ponesou. Snaží se je proto přesunout na kupující spotřebitele. Obecně není problém, ani ve vztahu ke spotřebiteli, domluvit si v kupní smlouvě o nemovitosti možnost v budoucnu zdražit. Důležité ale je, aby zdražení mělo objektivní důvod – inflaci, změnu kurzu, zvýšení úrokových sazeb apod. Důvod není nenasytnost prodávajícího. Zároveň by při podstatném zdražení (podle Nejvyššího soudu 10 až 20 %) měl spotřebitel mít možnost od smlouvy bez postihu odstoupit.

Možná jste ještě neuzavřeli samotnou kupní smlouvu, ale zatím „jen“ smlouvu o smlouvě budoucí. V té jste se zavázali, že uzavřete v budoucnu kupní smlouvu a dům si koupíte až za nějakou dobu. A byť jste si předjednali určitou cenu, v konečném návrhu prodávajícího se objevila cena výrazně vyšší, protože prodejce si takovou možnost ve smlouvě ošetřil.

Co dělat? „Smlouva o smlouvě budoucí je v tomto ohledu dost specifická. Pokud se na finální ceně navzájem nedohodnete a konečnou kupní smlouvu proto odmítnete uzavřít, má prodávající (ale i vy) možnost požádat soud, aby smlouvu – tedy i cenu – určil definitivně soudním rozhodnutím. To musí všichni respektovat,“ uzavírá Eduarda Hekšová.