„Stejně jako se sleduje energetická třída u spotřebičů, obrací se pozornost také na budovy. A není se čemu divit. Budovy představují poměrně velkou zátěž pro životní prostředí. Zodpovídají přibližně za 65 % veškeré spotřeby tepla a asi 50 % spotřeby elektrické energie. Majitele tak jejich provoz může stát nemalé peníze. Každý by proto měl vědět, jak ekologicky náročnou nemovitost si pořizuje, a hlavně, kolik zaplatí v pravidelných měsíčních poplatcích za služby,“ říká Martin Němeček, předseda představenstva Realitní společnosti České spořitelny.
Někdy lze energetické štítky nahradit i vyúčtováním za plyn, elektřinu a vytápění. Štítky nemusí řešit ten, kdo již bydlí v energeticky úsporném bytě nebo domě, protože výrazně ušetří na nákladech za energie, hlavně za vytápění.
Začátkem letošního září schválila vláda novelu zákona o hospodaření energií. Novelu musí ještě schválit Parlament, pokud tak učiní, budou změny platit od ledna 2015. Povinnost uvádět hodnotu energetického průkazu budou mít nově realitní kanceláře. Pokud jim majitel nemovitosti ověřenou kopii PENEB nedodá, realitní kancelář u inzerátu uvede nejhorší energetickou třídu, tedy G. Bude ve vlastním zájmu prodejce energetický průkaz dodat, protože třída G může zhoršit možnosti prodeje.
Neprodáváte-neřešíte
Průkazy energetické náročnosti budov nepotřebují majitelé, kteří nemovitosti nemají v úmyslu prodávat ani pronajímat, rekreační objekty, budovy s energeticky vztažnou plochou do 50 m2 a nemovitosti nabyté v dědickém řízení. Stejně tak energetické průkazy nemusejí mít například kulturní památky, církevní objekty apod.
„Energetické štítky nemusejí zatím řešit ani majitelé družstevních bytů, respektive družstevních podílů, kteří chtějí nemovitost pronajmout či prodat. V případě družstev se totiž jedná o podnájem nebo o převod členských práv. Podle připravované novely zákona se výjimka bude týkat mimo jiné i prodeje budovy, která byla postavena před rokem 1947. V tomto případě se mohou prodávající s kupujícím domluvit a sepsat dohodu, že se prodej uskuteční bez energetického průkazu,“ vysvětluje Martin Němeček.
REKLAMA
Za energetické budou padat vyšší pokuty
Státní energetická inspekce delší dobu štítky nijak zvlášť neřešila. S kontrolami se začalo v podstatě až koncem loňského roku. Někteří opravdu na neplnění povinností doplatili a čelili pokutě. Štěstí měla paní ze středních Čech, která si sice při prodeji nemovitosti nenechala energetický průkaz náročnosti budovy vystavit, ale nakonec bylo možné ho vydat zpětně.
„V tomto případě bylo naštěstí možné vystavit průkaz zpětně. Paní tak ušetřila 50 tisíc na pokutě. Je ale pravdou, že prodávající si často energetický průkaz nenechá vystavit, pokud si ho kupující přímo nevyžádá,“ říká Luděk Lošťák ze společnosti Comfort Space. Takový postup se podle Lošťáka už nyní nedá očekávat
