Komentář: ČNB zvýšila sazby, hypotéky ale mohou zlevnit. Trhy vysílají překvapivý signál

Pro české zájemce o hypotéky jde o příznivou zprávu. Úrokové sazby hypoték totiž nezávisejí bezprostředně na základní sazbě ČNB, nýbrž zejména na víceletých tržních úrokových sazbách. Rozhodující jsou především tříleté a pětileté úrokové swapy, od jejichž hodnoty banky odvozují cenu financování hypoték s odpovídající fixací. Pokud současný pokles swapových sazeb přetrvá, může zmírnit tlak na další zdražování hypoték, případně otevřít prostor i pro jejich určité zlevnění. To by jistě uvítala i Babišova vláda, neboť její představitelé před volbami levnější hypotéky zhusta slibovali a nyní jsou pod tlakem kvůli jejich opačnému cenovému vývoji.

Ještě před několika dny přitom hrozilo, že průměrná sazba hypoték v Česku poměrně brzy překročí šestiprocentní hranici. Tržní sazby totiž od letošního jara prudce rostly zejména kvůli válce na Blízkém východě, zdražování energií a souvisejícím inflačním obavám. Tříletý swap se z únorového minima kolem 3,4 procenta vyšplhal koncem září až téměř k pěti procentům. To představovalo výrazné zdražení prostředků, které banky potřebují k zajištění delších úrokových fixací.

Nyní však přichází zásadní obrat, jehož prvotní impuls dorazil ze Spojených států. Trumpova Republikánská strana v úterních volbách ztratila kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Demokratické vítězství výrazně omezuje Trumpovy možnosti prosazovat další rozsáhlá rozpočtová opatření, daňové změny či jiné hospodářské kroky, které by mohly prohlubovat americký deficit a podporovat inflaci.

Investoři proto přehodnocují výhled budoucího zadlužování Spojených států, inflace i úrokových sazeb. Výnosy amerických vládních dluhopisů klesají a tento pohyb se přelévá také na evropské, včetně českých úrokových trhů. Americký volební výsledek tak může v konečném důsledku přispět ke zlevnění hypoték i českým domácnostem, přestože samotná ČNB úroky zvýšila.

^REKLAMA

Další impuls k poklesu českých swapových sazeb přišel přímo z bankovní rady ČNB. Zvýšení základního úroku na čtyři procenta totiž prošlo nejtěsnějším možným poměrem čtyř hlasů proti třem. Ještě podstatnější je vyjádření guvernéra Aleše Michla, podle něhož nepředstavuje začátek nového cyklu zvyšování sazeb. Jde pouze o jemné doladění měnové politiky a preventivní opatření proti riziku, že se zdražování energií přenese do dalších cen a inflačních očekávání.

Finanční trhy tak získaly signál, že další růst základní sazby ČNB není zdaleka jistý. Tři členové bankovní rady dokonce považovali současnou úroveň úroků za dostatečnou již nyní. Michl navíc upozornil na velmi přísné podmínky financování, které vyplývají právě z vysokých dlouhodobějších tržních sazeb. Ty samy o sobě tlumí úvěrovou aktivitu a působí protiinflačně.

Zajímavé přitom je, že ČNB současně výrazně zhoršila svůj makroekonomický výhled. Odhad letošního hospodářského růstu snížila z 2,2 na 1,7 procenta a pro příští rok z 2,7 na 2,5 procenta. Prognózu inflace na příští rok naopak zvýšila z 2,5 na 3,2 procenta. Slabší růst ekonomiky přesto představuje argument proti příliš razantnímu dalšímu zpřísňování měnové politiky.

Vývoj posledních dnů dokládá, že pro cenu hypoték může být výhled budoucích úroků důležitější než samotné aktuální rozhodnutí centrální banky. Zvýšení sazeb tedy automaticky neznamená další zdražení hypoték. Naopak, při pokračování současného poklesu swapových sazeb mohou banky začít své dosavadní úrokové nabídky přehodnocovat směrem dolů.

Na rychlé a plošné zlevňování hypoték však zatím nelze spoléhat. Banky promítají změny tržního financování do klientských sazeb se zpožděním a rozhodující bude, zda se pokles swapů ukáže jako trvalejší. Rizikem zůstávají především další vývoj války na Blízkém východě, ceny energií a domácí inflace. Výrazně se však zmírnila bezprostřední hrozba, že hypotéky v Česku v krátké době plošně zdraží nad šest procent.

 Autor: Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Trinity Bank