Komentář: Vajec či másla si za průměrnou mzdu možná koupíme od roku 1989 více, ale nájmů méně
V roce 1989 činil měsíční nájem průměrného bytu v Praze 358 korun. Dnes vyjde dráž jediný metr čtvereční, neboť průměrný nájem nyní v metropoli vychází na 367 korun právě za metr čtvereční. Za průměrnou pražskou měsíční mzdu lze tedy dnes pořídit 2,5 průměrného měsíčního nájmu v metropoli. V roce 1989 přitom člověk za běžnou pražskou výplatu té doby, 3250 korun, pořídil hned více než devět měsíčních nájmů průměrného pražského bytu.
Ne, nemáme se nyní hůře než za komunistů. Jenom by ti různí konejšitelé veřejného mínění, včetně některých politiků, měli říkat pravdu celou. Nyní Čechy horlivě přesvědčují (podobně jako nedávno v případě vysokých cen másla), že i když jsou vejce rekordně drahá, člověk si jich za průměrnou mzdu může koupit stále srovnatelné množství jako dříve.
Jinými slovy, jsou sice drahá nominálně, z hlediska své cenovky, 6,40 koruny za kus dle ČSÚ, avšak v poměru k výši celkem běžného příjmu – vzhledem ke kupní síle – vlastně nijak závratně drahá nejsou. A že prý za komunistů nebo v 90. letech byla situace i horší.
Je nápadné, že takové konejšení se už netýká třeba cen nájmů. V jejich případě to totiž nevychází. Zdražují dlouhodobě nejen nominálně, ale i ve vztahu k reálným příjmům obyvatelstva.
Je to ostatně docela běžná, ekonomům dobře známá věc. Čím je země bohatší, tím větší podíl svého pravidelného příjmu dává obyvatelstvo třeba právě na bydlení, zatímco podíl výdajů na potraviny se snižuje. To, že si Češi postupně mohou dopřát za průměrnou mzdu více másla nebo vajec by měla být samozřejmost. Vlastně nic, co stojí za zmínku.
REKLAMA
A pokud už politik šermuje s tím, o kolik kostek másla či vajec více si Čech může za průměrnou mzdu dopřát, měl by také přiznat, o kolik méně měsíčního nájemného si může dovolit.
Vždyť pokud by mělo být třeba pražské nájemné stejné dostupné jako roku 1989, musela by dnes průměrná mzda v metropoli činit zhruba 200 000 korun, tedy přibližně čtyřikrát tolik, než činí ve skutečnosti.
Autor: Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Trinity Bank
