Komunitní energetika pomůže ušetřit na energiích
Klíčem ke sdílení energie vyrobené z obnovitelných zdrojů je návrh novely energetického zákona – tzv. Lex OZE II. Předlohu v červnu schválila vláda. Jak má sdílení energií fungovat?
Sdílení elektřiny přispívá k decentralizaci a umožní účinně sdílet energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů. „Komunitní energetika umožní sdílet naše výdaje za energie a posílit také energetickou nezávislost každého z nás a tím i celé naší společnosti,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Díky podpoře obnovitelných zdrojů urychlí komunitní energetika dekarbonizaci.
O novele má povědomí jen čtvrtina populace
Podle průzkumu STEM/MARK z června letošního roku, jehož se zúčastnilo 502 respondentů ve věku 18 až 64 let, zaznamenala novelu Lex OZE II jen čtvrtina populace. S komunitní energetickou si lidé asociují především fotovoltaické zdroje a sdílení energie se soudy.
Celkem 17 % respondentů plánuje pořízení samostatného výrobního zdroje, 6 % dotázaných již zdroj má a 24 % uvedlo, že zdroj mít nemohou. Celkem 73 % respondentů, kteří vlastní zdroj mají, by mělo zájem sdílet vyrobenou energii. Pro více než polovinu těch, kteří vlastní zdroj nemají, je atraktivní možnost komunitně vyrobenou energii odebírat.
Nové pojmy: aktivní zákazník a energetické společenství
Novela energetického zákona má umožnit rozvoj komunitní energetiky. Zavádí nové pojmy aktivní zákazník a energetické společenství. Aktivní zákazník bude ten, který si sám vyrábí elektřinu, a zároveň ji bude moci sdílet s deseti dalšími.
REKLAMA
„Typickým příkladem je jedinec, který si vyrábí elektřinu na střeše své chaty, ale využívá ji jen přes víkend a přes týden si vyrobenou elektřinu posílá do bytu ve městě,“ vysvětluje ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Anebo si ji nasdílí skupina osob například v rámci rodiny.
Naproti tomu energetické společenství bude určeno pro sdílení elektřiny ve větší skupině – komunitě (společenství může mít až 1000 členů). Počet členů se určí podle počtu předávacích míst. Členem může být třeba SVJ, domácnosti nebo obce. Členové založí právnickou osobu, družstvo nebo spolek a zaregistrují se u Energetického regulačního úřadu. Musí si zvolit alokační klíč (kdo bude odebírat kolik elektřiny).
Na rozdíl od sdílení u aktivního zákazníka, kde není žádné územní omezení, půjde v rámci energetických společenství sdílet výhradně na území maximálně tří obcí s rozšířenou působností. Ve Francii je sdílení omezeno na 2 km ve městě a na 20 km na venkově, v Německu není sdílení na delší vzdálenosti umožněno vůbec.
„Důležité je, že komunitní energetika je od slova komunita, nemá jít o mnohatisícové skupiny lidí. Například v Rakousku je nyní 1400 společenství a jedno má v průměru mezi 4 a 5 členy,“ uvádí zástupce vrchního ředitele sekce energetiky a jaderných zdrojů René Neděla.
Elektroenergetické datové centrum
Nezbytnou podmínkou pro fungování komunitní energeticky je vytvoření Elektroenergetického datového centra, které umožní zaznamenávat data o výrobě a struktuře elektřiny a udržet dohled nad trhem. Se vznikem centra návrh novely energetické zákona počítá. Na vznik získá stát peníze od Evropské unie v rámci Národního plánu obnovy (RePower EU). Další výdaje na provoz budou hradit odběratelé, výše poplatku by se podle odhadů ČEPS měla pohybovat okolo desítek korun ročně.
Akcionáři EDC se stanou provozovatelé přenosové soustavy a regionálních distribučních soustav. Aktualizaci tarifní struktury připraví Energetický regulační úřad.
„Elektroenergetické datové centrum je digitálním technickým řešením, které umožní přechod k moderní decentralizované elektroenergetice. Pro zajištění koordinace mezi provozovateli soustav, výrobními zdroji a spotřebou bude nezbytné na jednom centrálním místě shromáždit velké množství dat, to bude mimo jiné úlohou nového datového centra,“ uvádí Svatopluk Vnouček, místopředseda představenstva ČEPS.
