Návrh nového zákona o vyvlastnění: Za dohodu až osminásobek hodnoty

Dohoda má přednost

Vlastnické právo chrání Listina základních práv a svobod, podle níž může stát přistoupit až v krajním případě a za zákonem stanovených podmínek. Mezi hlavní podmínky patří veřejný zájem a princip poskytování náhrady.

Vyvlastnění je možné pouze pro účely vyvlastnění obsažené ve zvláštních zákonech. V současné době je vyvlastnění upraveno ve dvou právních předpisech – obecném právním předpise, jímž je zákon č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění a v liniovém zákoně, který upravuje podmínky pro urychlení výstavby zákonem určené infrastruktury.

Vyvlastnitel se vždy musí pokusit o dohodu a až tehdy, není-li možná, přistoupit k vyvlastnění. Na dohodu bude mít vyvlastnitel opět devadesát dní.

„Lhůta 90 dnů se osvědčila jako dostatečná pro rozhodnutí vyvlastňovaného, zda chce smlouvu o získání práv uzavřít, anebo nikoli, proto je převzata ze současného zákona o vyvlastnění. Vyvlastnitel je povinen vyvíjet snahu pouze po dobu 90 dnů, pokud tedy vyvlastňovaný vyjádří zájem o uzavření smlouvy 91. den, vyvlastnitel je i přesto oprávněn žádat o vyvlastnění. Nic však vyvlastniteli samozřejmě nebrání, aby smlouvu o získání práv uzavřel i kdykoli po uplynutí 90 dnů, což bude zpravidla preferovaný postup,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu zákona.

^REKLAMA

Urychlení, ale v mezích  

Nový zákon klade zásadní důraz na jednání o před vyvlastněním tak, aby k vyvlastnění vůbec nemuselo dojít. Dohoda totiž proces urychlí nejvíce. Při urychlování samotného řízení jsou „dány nepřekročitelné ústavněprávní limity, které chrání vlastníky před neoprávněným odnětím vlastnického práva. Vyvlastňování nikdy nemůže být urychlováno na úkor práv vyvlastňovaných,“ připomíná důvodová zpráva.

Dosavadní právní úprava neřeší výslovně střet vyvlastňovacího a dalších řízení, což má nový návrh napravit. Zároveň nejsou dostatečně chráněna práva třetích osob – práva váznoucí na předmětu vyvlastnění totiž automaticky ze zákona zanikají. Ponovu mají zaniknout pouze ta práva, u nichž je to nezbytné pro naplnění účelu vyvlastnění.

„Příznivě hodnotím, že by přímo v textu zákona měly nově být výslovně upřesněny některé požadavky, které soudy kladou na vyvlastnění. Tím by se právní úprava vyvlastnění stala přehlednější a jasnější pro všechny zúčastněné“, říká advokát Jakub Hálek, odborník na vyvlastňování z kanceláře ROWAN LEGAL.

Znalecký posudek na určení hodnoty

Vyvlastnitel bude muset ke smlouvě přiložit mimo jiné znalecký posudek, na základě něhož byla určena hodnota předmětu vyvlastnění. Zároveň se má zakotvit povinnost informovat vyvlastňovaného, že má právo předložit znalecký posudek vlastní.

K dohodě má vyvlastňovaného motivovat i to, že stát, resp. osoby hospodařící s majetkem státu budou moci nabídnout až osminásobek obvyklé hodnoty určené znaleckým posudkem. Opatřením se má předcházet vyvlastňovacímu řízení.

„Ve vyvlastňovacím řízení totiž nemůže vyvlastňovaný očekávat náhradu násobně převyšující obvyklou hodnotu předmětu vyvlastnění, proto je pravděpodobné, že na navýšenou úplatu za získání potřebných práv k předmětu vyvlastnění spíše přistoupí,“ uvádí navrhovatel.

Výše koeficientu vychází z dosavadních zkušeností s právní úpravou obsaženou v liniovém zákoně. Upouští se od odchylné úpravy pro stavební pozemky (zde platí koeficient 1,5) a nestavební pozemky (koeficient je 8). Zároveň si bude vyvlastňovatel moci zvolit, o kolik částku určenou znaleckým posudkem navýší; liniový zákon umožňuje pouze využití určeného koeficientu.

„Návrh nového zákona o vyvlastnění jde dobrým směrem, nicméně není dokonalý,“ říká Jakub Hálek. „Návrh by rovněž mohl být ambicióznější ohledně digitalizace. Vhodněji by také měl být řešen vztah se stávající zvláštní úpravou v liniovém zákoně,“ dodává advokát s tím, že proti úvodnímu návrhu již byla podána řada připomínek mířících správním směrem. „Věřím, že po jejich vypořádání může ve finále vzniknout kvalitní, spravedlivý a v praxi dobře fungující  zákon o vyvlastnění,“ uzavírá Hálek.