Nedostatek bydlení: zátěž pro ekonomiku i sociální rozbuška

Problém s bytovou výstavbou jsou v Česku vděčným tématem, obzvláště pak v Praze. Rozhodně se ale nejedná o izolovaný jev, nedostatek bydlení a jeho vysoké ceny musí řešit řada velkých měst po celém světě.
O bytové krizi se mluví i na Novém Zélandu. „I dobře placení profesionálové nemohou koupit domy ve městech, kde pracují. Je to vážná hrozba pro produktivitu, která je hlavní hybnou silou naší životní úrovně,“ řekl deníku The Guardian novozélandský liberální politik David Seaynour.
Málo se staví ale i třeba v Sydney. V Evropě jsou ceny za metr čtvereční vysoké zase v Paříži, ale hlavně v Londýně. Příkladem může být českému čtenáři i nepříliš vzdálený Berlín.

Přílišný důraz na vlastní bydlení?

Britský magazín The Economist situaci analyzoval a poukázal na důsledky, které špatná stavební situace přináší, a pokusil se i pojmenovat některé z kořenů současného stavu. Jejich počátky datuje až do poloviny minulého století. Do té doby byly ceny bydlení dlouhodobě poměrně stabilní.
Mezi příčiny může patřit i přehnaný důraz na vlastní bydlení, který například ve Velké Británii prosazovaly po roce 1979 konzervativní vlády Margaret Thatcherové. Podpora soukromého vlastnictví bytů narostla i v zámoří.
Hlavním problémem je ale patrně nedostatečná výstavba. Nejvíce se stavělo v průběhu sedmdesátých let, ale pak statistiky rychle klesaly. Proč? Týdeník připomíná hypotézu William Fischel z Dartmouthské univerzity, která tvrdí, že za problémy s povolováním staveb stojí právě majitelé okolních domů, kteří se obávají poklesu atraktivity okolí svého bydliště a s tím spojeným poklesem ceny.
Existují ale i dobré příklady. Živě se stavělo například v Tokiu, průzkum navíc tvrdí, že ke snížení kvality života nedošlo.

Brzda ekonomického růstu

Průzkum Harvardovy univerzity potvrzuje, že vysoké ceny bydlení jsou přítěží pro obyvatele. Více než 30 procent obyvatel Spojených států odvede měsíčně více než 30 procent na náklady na bydlení.  Jaké to má implikace pro ekonomiku země?
Zmíněný britský Týdeník uvádí, že v sedmdesátých letech náklady na bydlení spotřebovaly ve Spojených státech osm procent HDP, ale dnes si nárokují jedenáct. To je poměrně velká ztráta. Ještě zajímavějším zjištěním je, že pokud by tři velká americká města (New York, San Francisco, San José) uvolnila stavební pravidla, HDP země by vzrostlo o 4 procenta. A to v situaci, kdy některé ekonomiky vyspělého světa ani takovým tempem nerostou.
Autoři také v neposlední řadě tvrdí, že rostoucí ceny především nedovolí mladým lidem pořídit vlastní bydlení. Ti pak mohou ze svého nedostatku vinit kapitalistickou společnost, čehož využívají protestní hnutí ke změně politické scény. V upadajících oblastech voliči například často upřednostnili brexit, ve Francii zase volili Národní frontu. Ve zmíněném Berlíně bytová situace rovněž vyvolává napětí, které chce vedení města řešit kontroverzním experimentem se zmrazováním výše nájmů.