Obecní byty vs. zmrazení nájemného – co sníží ceny nájmů v Praze?

Dalším faktorem byla dozajista dostupnost hypoték a také rostoucí životní úroveň v Česku. Průměrný plat překonal hranici 30 tisíc, a i když hypotéky v posledních dvou letech krotí ČNB, tak stejně jsou levné a kdo si chtěl vzít hypotéku, ten si ji nejspíš už vzal a bydlení si koupil. Hlavním problémem tak především ve větších městech je bydlení mladých, kteří na hypotéku nedosáhnou, ale přitom někde bydlet musí.
Podíl hypotečních bytů, růst AirBnB služeb a také malá výstavba vede k tomu, že rostou nejen ceny nemovitostí, ale především rostou ceny nájemního bydlení. Přitom trh se rovná předvídatelně, nemovitostí je málo, takže ceny rostou. A pokud nechcete bydlet hodinu za okrajem města a chcete si zachovat nějakou alespoň menší životní úroveň, tak si prostě budete muset za bydlení připlatit.

V Berlíně zmrazili na pět let nájmy

Ten samý problém řeší i další evropská města. V Berlíně nedávno přijali místní zákon, který zmrazil komerční nájmy. Shodla se na tom vládní koalice. Ceny nájemného jsou zastropované odstupňovaně dle stáří a vybavení bytu, nejdražší byty by se měly pronajímat za maximálně 9,80 eura za metr čtvereční. To povede dokonce k tomu, že v některých lokalitách nájemné poklesne.
Zastropování nájmů je výrazný krok směrem k řízené ekonomice a narušení přirozeného tržního prostředí. Sama vládní koalice sociálních demokratů, Zelených a postkomunistické Die Linke přiznává, že jde o experiment. Zastropování nájemného by mělo platit někdy od první čtvrtiny roku 2020.
Jaký bude konkrétně vývoj, je zatím těžké předvídat. V první řadě nejspíš dojde k poklesu nájemného a lepší dostupnosti bydlení. To ale v delším období může vést k růstu nedostatku bytů a vzniku rozdílu mezi tržní a regulovanou cenou. Otázkou také je, jak se trh zachová, až další (méně socialistická) městská koalice zastropování zruší.

Obecní byty jako odpověď ve Vídni

Jinak situaci s bydlením řeší ve Vídni. Je nutno říct, že tam bydlení řeší už dlouhá léta a obecní byty se ve Vídni systematicky staví už sto let. Město vystupuje jako jeden z největších investorů a developerů a nové byty pak za regulované nájemné nabízí všem sociálním skupinám. Výsledkem je nižší nájemné na celém území města, bez ohledu na to, kdo bydlení postavil a kdo ho pronajímá, maximální cena za nájemní bydlení je 7 euro za metr čtvereční.
Podobnou cestu zvažují i současní pražští zastupitelé. Je ale nutno říct, že jakékoliv dnes přijaté řešení a dnes zahájená výstavba nových obecních bytů, může přinést výsledky a změnu na trhu nemovitostí nejdříve tak za jednu dekádu.

Budou se v Praze stavět obecní byty?

Pokud Praha o tomto řešení uvažuje, tak je nutno říct, že je opravdu pouze na začátku. Zatím byla provedena na začátku tohoto roku studie obecního bydlení na území hlavního města. Ta ukázala, že:

• Praha vlastní celkem 23 699 bytů,
• přičemž nejvíce jich je na Praze 10
• a neobsazených obecních bytů je celkem 1 712 (a to hlavně z důvodu nevyhovujícího technického stavu),
• 6,69 % těchto bytů je určeno sociálně slabším
• a 6,86 % je určeno pro bydlení seniorů,
• v období 2015 – 2018 bylo 5 287 bytů prodáno a 217 bytů nově postaveno,
• dlouhodobě počet obecních bytů v Praze klesá, v roce 1991 Praha vlastnila 194 000 bytů, dnes je pražských obecních bytů méně než osmina,
• z evropských metropolí má méně obecních bytů jen Bratislava (1 962 bytů v roce 2017),
• v Praze připadá na jeden obecní byt 42 obyvatel, v Bratislavě je to 217, v Berlíně 12, ve Vídni 9.