Neplatiči v bytových domech už dluží svým sousedům 170 milionů Kč, řešení v nedohlednu
Celkový dluh vůči bytovým družstvům a SVJ se v roce 2022 vyšplhal na téměř 170 milionů korun. Více jak polovina této částky je dlouhodobě nevymahatelná. Obyvatelé bytových domů tak často musí nedoplatky za energie či další služby uhradit z vlastního a sami se tak mnohdy dostávají do finančních problémů.
Podíl nevymahatelných pohledávek přitom postupně narůstá. Čísla vyplývají z dat Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) a jedná se o výkazy z 248 SVJ a družstev, která spravují na 554 000 bytů.
“Z analýzy dat našich členů vyplývá, že se výše pohledávek, i těch nedobytných, oproti předešlému roku výrazně zvýšila hlavně u nájemníků družstevních bytů. Alarmující pak je, že 53 procent celkového dluhu se nedaří dlouhodobě vymoci,” komentuje data předseda SČMBD Jan Vysloužil s tím, že 13 procent těchto dlužníků jsou chroničtí neplatiči.
“Jde o ty případy, kdy se mnohdy i v řádu let nedaří vymoci dlužné částky, což působí velké problémy všem obyvatelům domu. Ti musí doplácet za svého souseda, aniž by se o to jakkoliv přičinili, jelikož souseda si vybrat nemůžete,” komentuje Jan Vysloužil.
SČMBD pracuje pouze s daty svých členů, celkové množství pohledávek i dlužníků vůči správcům bytových domů bude podle Jana Vysloužila v rámci ČR pravděpodobně výrazně vyšší.
REKLAMA
Dluhy primárně vznikají dlouhodobým neplacením záloh a poplatků spojených s užíváním bytů a správou společných částí domu, které se v jednotlivých družstvech a SVJ rozpočítávají mezi obyvatele domu. Ve chvíli, kdy jeden nebo více obyvatelů přestane platit, musí se často na jeho dluh vzít z finančních rezerv domu.
“To je ještě ten lepší případ, kdy daný dům nějaké naspořené finance má. Ty ale mají sloužit primárně ke zvelebování domu a ne k umořování dluhů neplatících sousedů,” doplnil Jan Vysloužil.
V ekonomicky slabých a vyloučených lokalitách dokonce často funguje dominový efekt. Ve chvíli, kdy přestane platit jeden družstevník či vlastník, přidávají se postupně ostatní a dochází až ke kompletnímu vybydlení domu.
Výše nedobytných pohledávek roste
Výše nedobytných pohledávek i kvůli zákonným změnám meziročně výrazně roste. Ještě v roce 2014 šlo o necelých 13 procent, v roce 2022 už podíl nevymahatelných pohledávek překročil 53 procent. Faktorů je dle vedení SČMBD několik:
“Po čtyřech letech se opět o něco víc uvolnil proces oddlužení, kdy dlužníci už nemají povinnost splatit ani 30 procent dluhu, což bylo dřív podmínkou. To je pro správce bytových domů velká rána. Nejedná se přeci ani o věřitele, kteří by se na dlužníkovi jakýmkoliv způsobem obohatili například o úroky, dluhy vůči nim představují čisté náklady na dům a vznikly vinou dlužníka,” říká Jan Vysloužil.
Prakticky nulová vymahatelnost
Další palčivý problém je, že bytová družstva nemají přednostní postavení při vypořádání. Dlužníci v bytech nejsou nemajetní, mají svůj podíl, který je možné zpeněžit a umořit tak dluh vůči bytovému družstvu. Jenže k tomu mnohdy nedojde kvůli vícečetným exekucím dlužníka, a tak se na SVJ či družstevníky mnohdy nedostane řada a dlužník se následně oddluží v insolvenci. V důsledku oddlužení se pohledávka bytových družstev i společenství vlastníků vůči neplatičům stává nevymahatelná.
To potvrzuje i Robert Němec, předseda České advokátní komory: “Zhoršení vymahatelnosti koreluje mimo jiné s postupným nárůstem vícečetných exekucí. Družstva jsou při rozdělování výtěžku až v poslední skupině věřitelů, SVJ mají omezené přednostní postavení do 10 % výtěžku, podíl uspokojené pohledávky tak závisí na hodnotě bytu. S ohledem na opakované zvyšování nezabavitelné částky aktuálně výrazně propadla vymahatelnost cestou srážek ze mzdy, neuspokojují se proto ani dřívější exekuce a sousedé tak marně čekají v řadě věřitelů. Nemusí se na ně dostat i několik let, zatímco dluh vůči nim bude stále narůstat a nakonec může být exekuce zastavena pro bezvýslednost, aniž by se čehokoliv domohli zpět.”
