Podíl nesplácených úvěrů domácností se v Česku dařilo snižovat až do pádu investiční banky Lehman Brothers na podzim roku 2008 a následné finanční krize. Pak to (nejen) s českými domácnosti šlo s kopce a s podílem úvěrů v selhání do kopce. Ke stabilizaci na úrovni nad 5 % došlo až o dva roky později, koncem roku 2010.
Ke stabilnějšímu obratu a začátku poklesu podílu úvěrů v selhání došlo až v polovině roku 2013. Od té doby podíl nesplácených úvěrů až na drobné výkyvy postupně klesá. Na aktuální hodnotě 4,84 % úvěrů v selhání z celkového objemu bankovních půjček domácnostem byl trh naposledy před čtyřmi lety – v srpnu 2010. V té době ale potíže domácností rostly a podíl nesplácených půjček stoupal s nimi.
Graf 1: Podíl úvěrů domácnostem v selhání
Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČNB
Nutno podotknout, že se jedná pouze o bankovní úvěry. Lidé, kteří se dostanou do potíží se splácením svých závazků se ale často uchylují k nebankovním půjčkám a nesplácené úvěry se mohou vytratit z bankovních statistik.
REKLAMA
Zlepšení situace ovšem naznačují i statistiky osobních bankrotů. Do roku 2013 po odhlédnutí od sezónních výkyvů zaznamenával počet návrhů i vyhlášení osobních bankrotů rostoucí trend. Ten se zlomil v závěru roku 2013 (u vyhlášených osobních bankrotů o pár měsíců později) a od té doby je patrný klesající trend.
Graf 2: Vývoj počtu návrhů a vyhlášených osobních bankrotů
Zdroj: Insolvenční rejstřík, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau
Nejvíce lidí má potíže se splácením úvěrů v případě ztráty zaměstnání. Lidé podle nedávného průzkumu České pojišťovny mají nedostatečné úspory pro případ výpadku příjmů. 40 % domácností by se svými úsporami přečkalo pouze jediný měsíc.
REKLAMA
Dobrou zprávou pro zadlužené je, že se míra nezaměstnanosti snižuje. V srpnu 2014 nezaměstnanost dosáhla 7,4 % a meziročně klesá. Také se snižuje počet zájemců na jedno volné místo.
Pokud by oživení české ekonomiky pokračovalo, mohl by se podíl úvěrů v selhání ještě snížit. Na cestě k růstu ovšem stojí nemálo překážek. Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny klesá, což předznamenává možný návrat do recese. Pokud by recese eurozóny skutečně nastala, projevilo by se to i v české ekonomice, která je s eurozónou úzce provázána.
Nebezpečím je ale také vývoj na Ukrajině, evropské sankce vůči Rusku a odvetná opatření ruské strany. Samotné sankce vůči Rusku dopadají na české podniky, které přicházejí o jeden z významných trhů. Pokud by trvaly déle, mohou sankce vést k propouštění, růstu nezaměstnanosti a návratu recese. Totéž platí o odvetných sankcí, kterými Rusko vrací úder.
Tip: Bude koncem krize skutečně válka? (článek z 16. 1. 2012)
Samotná válka na Ukrajině, kde na straně separatistů stojí mimo jiné ruští vojáci „na dovolené“ včetně výzbroje a těžké vojenské techniky, může přerůst ukrajinské hranice, jak naznačují některé zprávy z Ruska. To by znamenalo další ztrátu trhů, nemluvě o přiblížení fronty hlouběji do Evropy. Pokud by se nepodařilo situaci včas a dostatečně efektivně vyřešit, mohlo by to mít důsledky, které celému světu ani ne před sto lety předvedl Adolf Hitler.
