Vlastníte zapomenutou nemovitost? Přihlaste se o ni do konce roku 2023
Vlastníci nemovitostí, kteří nejsou v katastru dostatečně identifikováni by se měli o nemovitosti přihlásit nejpozději do konce roku 2023. Jak postupovat?
Nedostatečně identifikovaní vlastníci
K datu 1. srpna 2022 bylo v katastru nemovitostí evidováno 352 266 položek s nedostatečně identifikovanými vlastníky. Přitom jednu nemovitost může vlastnit více osob, resp. jedna osoba více nemovitostí. Celkem 152 173 pozemků a 3 954 staveb stále hledá svého vlastníka.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových do konce roku 2022 zahájil šetření u 91 029 nemovitostí, u nichž v katastru není dostatečně identifikován vlastník – tedy vlastník není zapsán buď vůbec, anebo sice zapsán je, ale nelze ho identifikovat dostatečně určitě. „Většina zápisů ‚neznámého vlastníka‘ v katastru nemovitostí má příčiny před rokem 1989,“ vysvětluje ÚZSVM. Celkem se od roku 2014 do konce roku 2022 podařilo vyřešit 50 809 nemovitostí, nejčastěji podáním podnětu k zahájení dědického řízení, a to ve více než 63 % případů.
„I nadále se zaměřujeme ve velké míře na nemovitosti, které komplikují městům a obcím jejich rozvoj, například při budování potřebné infrastruktury,“ uvádí generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu. „Letošní rok je v souladu s občanským zákoníkem posledním, kdy se mohou skuteční vlastníci nemovitostí přihlásit o svá práva. Doporučuji proto všem nahlédnout na našich webových stránkách do seznamu nedostatečně identifikovaných vlastníků a zkontrolovat, zda předkům nebo jim samotným nepatří nemovitost, o které nevěděli,“ dodává Arajmu.
Jak postupovat?
Seznam nemovitostí nedostatečně identifikovanými vlastníky uveřejňuje dvakrát ročně ÚZSVM na svých webových stránkách. Pokud se domníváte, že můžete být vlastníkem, obraťte se na ÚZSVM. Následně úřad potenciálního vlastníka vyzve k doplnění podkladů a poradí, jaké další kroky a dokumenty jsou potřeba.
REKLAMA
Zdroj: UZSVM
Nejčastějším případem řešení je zahájení dědického řízení. „Pokud někdo dohledá v katastru jako vlastníka svého již nežijícího předka, měl by o této skutečnosti určitě informovat příslušný soud,“ vysvětluje advokát Ladislav Drha z advokátní kanceláře Pikes Legal. Majetek se totiž bude následně projednávat ve znovuotevřeném dědickém řízení. „Takovéto řízení vede notář z pověření soudu a výsledkem je usnesení, kterým se potvrzuje dědické právo k tomuto pozemku nyní žijícím dědicům,“ dodává advokát.
Dědické řízení standardně trvá více než půl roku, ale v tomto případě se zřejmě protáhne. „Může trvat i roky, pokud vlastníka zapsaného v katastru nemovitostí dělí od dědiců několik generací již nežijících osob,“ podotýká Drha.
Na konci roku majetek přejde na stát. Anebo ne?
S uplynutím desetileté lhůty v návaznosti na ustanovení § 1050 odst. 2 občanského zákoníku nevykonává-li vlastník své vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil. „Po uplynutí 10 let nevykonávání vlastnického práva se tato nemovitost stává vlastnictvím státu, a to podle § 3067 nového občanského zákoníku nejdříve po uplynutí 10 let od účinnosti nového občanského zákoníku,“ píše se v důvodové zprávě k § 65 katastrálního zákona.
Mohou ale tyto nemovitosti opravdu propadnout státu? Odborníci připomínají, že stát na základě katastrálního zákona nemovitosti nabývat nemůže. „Otázku nabývání a pozbývání vlastnického práva v českém právním řádu řeší pouze občanský zákoník. Katastrální zákon naopak upravuje existenci a vedení katastru nemovitostí jako jakési evidence údajů o nemovitých věcech a dále upravuje proces, jak se do této evidence údaje zapisují; neřeší však vlastnictví,“ vysvětluje Ladislav Drha. Katastrální zákon využívá terminologii občanského zákoníku (pojem vlastnictví), čímž je matoucí. Ustanovení § 65 odst. 9 katastrálního zákona má podle Drhy sloužit pouze k tomu, aby katastrální úřad mohl provádět změny v evidenci.
„Toto ustanovení katastrálního zákona ale není způsobilé k tomu, aby zasáhlo samotnou podstatu vlastnictví, tedy aby mohla České republika tvrdit, že na jeho základě se stala vlastníkem. Na základě jednoho paragrafu v katastrálním zákonu se opravdu nikdo vlastníkem stát nemůže. To by popíralo podstatu právního státu, v němž je vlastnické právo chráněným ústavním právem,“ uzavírá advokát Ladislav Drha.
Bude-li stát v katastru zaevidován „jako vlastník“, stane se vlastníkem pouze „knihovním“. Nenabývá vlastnictví, ale držbu. Skutečný (nedostatečně identifikovaný) vlastník se o nemovitost může přihlásit ještě v následujících deseti letech. Po uplynutí další desetileté lhůty by totiž stát mohl vlastnické právo k opuštěné nemovitosti jako řádný držitel vydržet.
