Nezabavitelné částky v červenci opět stoupnou. Dlužníkům v oddlužení to ale může způsobit problémy

Změna v nařízení vlády o nezabavitelných částkách

Doposud se tzv. základní částka, která nesmí být povinnému dlužníkovi z měsíční mzdy sražena k úhradě pohledávky v exekučním nebo insolvenčním řízení, vypočítává jako dvě třetiny ze součtu částek životního minima a částky normativních nákladů bydlení. Pro každou osobu, kterou dlužník vyživuje, je pak nezabavitelná částka rovna jedné čtvrtině z nezabavitelné částky na povinného.
Ponovu bude s účinností od 1. července 2020 nezabavitelná částka pro dlužníka vypočítávána jako tři čtvrtiny součtu životního minima a normativních nákladů bydlení, zatímco na každou osobu, kterou vyživuje, nově jedna třetina z nezabavitelné částky na povinného.
Přitom již v loňském roce došlo v souvislosti s oddlužovací novelou k navýšení částky, nad kterou může být mzda postižena bez omezení, a to na dvojnásobek. Z původní částky 9 643 korun se hranice skokově navýšila na 19 286 korun.
Podobně jako navýšení hraniční částky pro neomezené srážky je změna konstrukce nezabavitelných minim odůvodňována tím, že povinným dlužníkům nezůstává dost finančních prostředků. Z toho důvodu pak pracují načerno a státu se snižují příjmy z odvodů.

„Na rozdíl od zákonodárců se nedomnívám, že by tato změna dokázala ve větší míře motivovat občany, kteří se dnes vyhýbají splácení a pracují načerno, k návratu do legálního systému,“ uvedl prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.

Také si přečtěte: Oddlužení vs. exekuce

Výchozí částky pro výpočet srážek v roce 2020

Podle přechodných ustanovení nařízení se nový výpočet nezabavitelné částky použije poprvé za výplatní období, do kterého připadá den účinnosti nařízení. Bude tedy poprvé vypočtena u mzdy za červenec.

	Od 1. ledna 2020 REKLAMA	Od 1. dubna 2020
Životní minimum	3.410,00 Kč	3.860,00 Kč
Normativní náklady na bydlení	6.502,00 Kč	6.502,00 Kč
Součet životního minima a normativních nákladů na bydlení	9.912,00 Kč	10.362,00 Kč REKLAMA
Nezabavitelná částka na povinného (tj. 2/3 ze součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení)	6.608,00 Kč	6.908,00 Kč
Nezabavitelná částka na každou vyživovanou osobu (tj. ¼ z nezabavitelné částky na povinného)	1.652,00 Kč	1.727,00 Kč
Částka, nad kterou je možné srazit zbytek čisté mzdy bez omezení	19.824,00 Kč	20.724,00 Kč

Částka, nad kterou se sráží zbytek čisté mzdy bez omezení zůstává od dubna 2020 stejná, a to ve výši 20 724 korun. Ženatému dlužníkovi s vyživovací povinností k několika dětem se – opět skokově – navýší nezabavitelné částky o několik tisíc korun.
Pokud dlužník vyživuje kromě manželky ještě tři děti, do výplaty za červen by celková nezabavitelná částka byla ve výši 13 816 korun, zatímco za červenec už bude činit 18 133,50 korun.

^REKLAMA

	Od 1. července 2020
Životní minimum	3.860,00 Kč
Normativní náklady na bydlení	6.502,00 Kč
Součet životního minima a normativních nákladů na bydlení	10.362,00 Kč
Nezabavitelná částka na povinného (tj. 3/4 ze součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení)	7.771,50 Kč
Nezabavitelná částka na každou vyživovanou osobu (tj. 1/3 z nezabavitelné částky na povinného)	2.590,50 Kč
Částka, nad kterou je možné srazit zbytek čisté mzdy bez omezení	20.724,00 Kč

Komplikace nejen pro věřitele, ale i pro dlužníky

Změna opět zvýší objem finančních prostředků, které zůstanou k dispozici dlužníkovi, a přidělá práci mzdovým účtárnám zaměstnavatelů, kteří dlužníkovi vyplácí mzdu. O tom, že povede k motivaci dlužníků, aby více vydělávali, lze ale pochybovat.

„Místo skokového navýšení bychom z tohoto hlediska více uvítali změnu principu výpočtu nezabavitelné částky, která by narůstala úměrně dlužníkovu příjmu. Díky tomu by byl dlužník motivován svůj příjem zvyšovat, na čemž by vydělal on i jeho věřitel,“ říká Pavel Staněk.

Podle advokátky Dagmar Kolákové může změna postupu vést k tomu, že exekutoři budou postupovat tvrději při mobiliárních exekucích, neboť na mzdu dlužníka prakticky nedosáhnou. Problém by mohla nová konstrukce nezabavitelných částek způsobit i v aktuálně povolených oddluženích. Zaměstnavatelé totiž v některých případech přestanou být schopni odvádět minimální platby na odměnu insolvenčního správce a úhradu dluhu věřitelům.

V komentáři, který uveřejnil portál Češi v právu, Koláková připomíná: „Co udělá insolvenční soud v situaci, kdy dlužník, který prošel čtyřmi roky oddlužení, najednou v pátém roce nebude mít splněných povinných 30 procent uhrazených pohledávek?“