Lidé v bytech si měsíčně připlatí tisíce, teplotu u nich nikdo kontrolovat nemůže
Nadcházející topná sezóna bude pro české domácnosti finančně náročnější než ty předchozí. Členům společenství vlastníků jednotek (SVJ) a bytových družstev (BD) se kromě nákladů na služby spojené s užíváním bytů, jako jsou teplo, teplá a studená voda, úklid, či osvětlení společných prostor, mohou navíc zvednou také dlouhodobé zálohy na opravy, tzv. fond oprav. To vše může vést l dalšímu nárůstu počtu neplatičů v bytových domech.
SVJ a družstva již dříve upozorňovala na očekávaný nárůst neplatičů, především v sociálně a strukturálně postižených regionech, přičemž již v současné době se jim nedaří vymoct přes 52 % nedoplatků (přibližně 90 milionů korun). Družstva ani SVJ přitom nemají možnost další nárůst pohledávek zastavit vzhledem k nemožnosti rychlého vystěhování neplatiče, ani nemají možnost zajistit splácení dluhů. V této situaci jim navíc přibývá nutnost vysvětlit uživatelům bytů nezbytné navýšení záloh na služby a vládou nově navrhovanou (v praxi nerealizovatelnou) povinnost kontroly úrovně vytápění v bytech.
Zvyšování nákladů má mnoho proměnných
Členové SVJ a držstev kromě záloh na energie, které platí obyvatelé domů v rámci svého bytu (bytový elektroměr a plynoměr), platí také další položky – „fond oprav“ a náklady na služby spojené s užíváním bytů, které jim zajišťuje a dodává správce domu. Míra zvyšování nákladů v těchto oblastech závisí na mnoha faktorech – například na jak dlouho má správce bytového domu podepsanou smlouvu na dodávky tepla či elektrické energie.
Na základě této skutečnosti musí správce domu rozhodnout, zda příslušné zálohy zvedne již v tomto roce nebo až v příštím. Zásadní roli hraje také způsob vytápění, kdy lze očekávat, že nejvíce se prodraží výroba tepla z plynu, kterou využívá i část členů Svazu českých a moravských bytových družstev. „V desítkách tisíc případů domů je vytápění a příprava teplé vody pro uživatele bytů (vlastníky či nájemce) zajišťována družstvem nebo společenstvím v domovní plynové kotelně. Jedná se přitom o stovky tisíc domácností,” popisuje předseda svazu, Jan Vysloužil a dodává: „aktuálně vidíme v případě ceny plynu nárůst až o 300 % v porovnání s cenami roku 2019/2020. Na to musí správci reagovat.“ V případě fondů oprav se promítají nejen vyšší ceny stavebních materiálů a stavebních prací.
„V případě fondu oprav neočekáváme plošné zdražování, jako u záloh na energie. Bytové domy budou pravděpodobně v oblasti rekonstrukce šetřit a provádět jen nejnutnější opravy, aby členy neúměrně nezatěžovaly. Někteří správci bytových domů navíc zvládli rekonstrukci ještě za původní ceny, ti, kterým se to nepodařilo, raději počkají na příznivější dobu,” říká Jan Vysloužil.
REKLAMA
Zástupci svazu tak na své členy apelují, aby uživatele bytů na zvyšování záloh připravili. „Může se stát, že se celkové zálohy zvednou třeba ze dvou tisíc na čtyři nebo pět. Toto postupné navýšení však bude schůdnější než případ, kdy na konci zúčtovacího období přijde lidem nedoplatek třeba 50 tisíc,“ doplňuje Vysloužil.
SVJ mají hlídat teploty v bytech, nemají na to prostředky
Připravovaná vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), která je v připomínkovém řízení nařizuje v případě stavu nouze snížit teplotu vytápění v některých místnostech na 18 stupňů, pokud bude v topné sezóně nedostatek paliva. Vyhláška platí pro budovy na ústřední vytápění využívající fosilní zdroje, a které teplo odebírají ze soustav spalujících uhlí a zemní plyn. Nad dodržováním vyhlášky bude bdít Státní energetická inspekce (SEI), jejíž inspektoři budou kontrolovat majitele budov nebo SVJ. Za porušení vyhlášky hrozí pokuta až 200 tisíc.
Podle zákona o hospodaření energií je za dodržování nařízení daných vyhláškou odpovědný vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek (SVJ). Zde je samozřejmě problém. Ve většině bytových domů však nejsou měřáky, které by umožnily teplotu kontrolovat, a to vzhledem k tomu, že bytové domy odebírají teplo centrálně. Jedinou možností regulace, kterou mají jednotlivé domácnosti k dispozici, jsou termostatické ventily na radiátorech, kterými je možno ale korigovat teplotu pouze pocitově, nikoliv přesně na konkrétní °C. V tomto případě je však možnost kontroly pro družstva a SVJ výrazně omezená.
„V rámci bytového domu lze snížit centrální dodávku nebo intenzitu vytápění celkově, je možné omezit dobu dodávání teplé vody. V žádném případě však nemají správci domu možnost nutit a případně kontrolovat uživatele bytů, zda naplňují požadavky vyhlášky,“ říká Jan Vysloužil.
Jakou mohou bytové domy ušetřit?
Bytová družstva a společenství vlastníků proto hledají cesty, jak ušetřit. „Teplárny zdražily o 20 až 25 procent a pro mnoho lidí jsou tyto náklady navíc neúnosné. Tím, že se sníží o jeden stupeň teplota, lze ušetřit zhruba šest procent nákladů,” přibližuje Jan Vysloužil. Další možností je například ohřívat vodu jen v určitou denní dobu. Přerušení dodávek tepla už navíc mají některé teplárny vyzkoušené. U některých tepláren jde například vypínat dodávky v noci na několik hodin, toto opatření by tak bylo alespoň z části uskutečnitelné. Mnoho bytových domů navíc stihlo zateplování, které jim náklady pomůže především v topné sezóně významně snížit. Těm ostatním může s financováním posloužit dotační program Nová zelená úsporám.
