V České republice žije v 606 sociálně vyloučených lokalitách až 115 tisíc lidí, kteří se potýkají s chudobou. Problémy, kterým sociálně vyloučené osoby čelí, se často dotýkají i obcí, družstev či společenství vlastníků. Návrh tedy řeší především dluhy vůči společenství vlastníků jednotek či družstvu, výskyt obtěžujícího hmyzu, hlodavců a zápachu, přelidnění a jiné nevhodné užívání bytů, nadhodnocené nájemné či zanedbávání údržby bytů ze strany majitelů.
Dávky na bydlení přímo na účet SVJ
„Obchodníci s chudobou dnes kupují často velmi levně byty, které pronajímají lidem hradícím náklady na bydlení ze sociálních dávek, a to včetně služeb,“ popisuje Jiří Dienstbier jeden z problémů. „Tito majitelé bytů ovšem často služby nehradí, přestože jejich ceny stanovují vysoko. Nejenže je tento systém drahý pro stát, ale zároveň dostává do problémů i slušné majitele bytů ve společenství vlastníků, protože za část bytů nejsou hrazeny náklady a oni je musejí platit za někoho jiného.“
Dávky na bydlení by měl proto stát do budoucna zastropovat ve vztahu ke službám. Část příspěvku by měla být zasílána přímo do fondu oprav, majitel či pronajímatel by tedy nedostal celou sumu dávky. Opatření by mělo zabránit růstu dluhů nájemníků a potažmo zlepšit vztahy v domě.
Omezení počtu osob v bytě
Jiří Dienstbier také navrhuje stanovení stavebních a hygienických standardů. Kvůli přelidnění některých bytů chce stanovit hygienické normy, které určí, kolik nájemníků může žít na určité ploše bytu.
Podle generálního ředitele a předsedy představenstva společnosti Ekospol Evžena Korce by bylo přijetí návrhu dalším zásahem do práv majitelů bytů: „Zatímco teď počet osob v bytě žádné normy neomezují, pro příště má to, jak se svým majetkem naložíte, určovat jakýsi úředník. Jenže podle čeho? Kolik lidí ještě může žít třeba v typickém bytě 2+1 o 60 metrech čtverečních? Dva rodiče, dvě děti a šlus? Nebo se smí přistěhovat i babička, ale dědeček bude muset zůstat někde jinde? Je to absurdní.“
REKLAMA
Návrh reaguje na obchod s chudobou některých nepoctivých pronajímatelů, kteří pro maximalizaci zisku zneužívají nájemníky a nedbají ani na větší opotřebení bytu, případně znehodnocování celého bytu. „Na praktiky této menšiny nepoctivých nesmí doplácet drtivá většina pronajímatelů, kteří dbají jak o svůj majetek, tak o komfort svých nájemníků,“ dodává Evžen Korec.
Kromě jiných otázkou zůstává, jakým způsobem budou úřady počet lidí v daném bytě kontrolovat, případně rozlišovat mezi návštěvou a nájemníkem.
Návrh zákona o sociálním bydlení by měl být předložen vládě na podzim letošního roku. Jednotlivé resorty mají čas na rozpracování navržených způsobů řešení problémů včetně časového harmonogramu do 31. října 2016. Ministr Jiří Dienstbier věří, že se zákon stihne schválit do konce volebního období, tedy do podzimu příštího roku. Cesta schvalování zákona ale bude ještě trnitá, protože výhrady k návrhu má nejen opozice, ale i zástupci měst a obcí.
