Objem poskytnutých hypoték byl v červnu nejvyšší za poslední rok, stále ale o pětinu menší než loni
Objem hypoték poskytnutých bankami v červnu meziměsíčně vzrostl podle aktuálních dat Hypomonitoru o 13 procent. Šestý měsíc v roce však pravidelně bývá nejsilnějším měsícem celého roku, proto nejsou tato čísla příliš překvapivá. Ve srovnání s červnem loňského roku se objem poskytnutých hypoték propadl o 28 procent.
Za první pololetí letošního roku propadl hypoteční trh meziročně o 55 procent. Za celý loňský rok se objem nově poskytnutých hypoték propadl o 57 procent na 162 miliard korun, přičemž počet poskytnutých hypoték byl loni nejnižší za posledních 20 let.
Banky a stavební spořitelny podle aktuálních dat poskytly v červnu hypoteční úvěry v celkovém objemu 14 miliard korun, tedy o 1,6 miliardy více než v květnu. Objem skutečně nově poskytnutých hypoték bez refinancování v červnu dosáhl 11,6 miliardy korun po květnových 10,4 miliardy korun. Objem refinancovaných úvěrů (interně či z jiné instituce) pak činil 2,3 miliardy korun oproti květnovým dvěma miliardám korun.
Počet nově poskytnutých hypoték v červnu vzrostl z květnových 3,46 tisíce na 3,8 tisíce. To je nejvíce za poslední rok, nicméně oproti situaci před vypuknutím koronavirové pandemie jsou objemy hypoték stále zhruba o polovinu nižší. Ještě v roce 2020 se průměrný měsíční počet nových hypoték pohyboval kolem 6,7 tisíc a ve výjimečně silném roce 2021 pak dosahoval 9,5 tisíce.
Dokud nedojde k zásadnímu poklesu hypoteční sazby, žádné větší oživení hypotečního trhu se očekávat nedá. Nepomůže tomu ani to, že centrální banka zrušila jeden z limitujících požadavků na zájemce o hypotéku.
Desítky tisíc domácností, které letos čeká refinancování hypotéky po skončení fixačního období, budou muset sáhnout hlouběji do rodinných rozpočtů. Rozdíl ve splátkách hypotéky s dvouprocentním úrokem, který byl běžný ještě před dvěma lety, a stávající úrokovou sazbou, jsou tisíce korun měsíčně. Konkrétně u průměrné třímilionové hypotéky na 25 let zaplatí měsíčně při aktuální úrokové sazbě měsíčně o 6497 korun více, než kolik platili s dvouprocentní úrokovou sazbou. Ročně jde o 78 tisíc korun, které domácnost bude muset navíc vydat na výdaje spojené s bydlením. V kombinaci se stále vysokými cenami energií a potravin bude mít mnoho domácností s financováním základních potřeb výrazné problémy.
Autor: Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva, EKOSPOL, redakčně upraveno
