Získat hypotéku jako živnostník je často složitější, než když o ni žádá zaměstnanec. A to i v případě, kdy je výše jeho měsíčního příjmu prokazatelně vyšší než mzda u plného úvazku. Často tak raději o hypotéku žádá ten z páru, který nepodniká, případně žádají oba společně, přičemž jeden je OSVČ a druhý zaměstnanec. Pro jedince či nesezdaný pár je pak situace komplikovanější. Z pohledu banky je finanční situace zaměstnance stabilnější a nemusí prokazovat vysoké příjmy. U podnikatele je to ale jiné. Když už se ale OSVČ podaří hypotéku získat, podléhá většímu riziku výpadku příjmů než běžný zaměstnanec.
Při žádosti o hypotéku musí OSVČ dodat minimálně jedno daňové přiznání. Zaleží však na bance a jejích požadavcích. U podnikatelů také záleží, zda se jejich příjem vypočítává formou paušálu, nebo uplatňují skutečné náklady. Je to tedy složitější, než u lidí v zaměstnaneckém poměru. Zaměstnancům stačí, když být zaměstnaný alespoň tři měsíce. Přičemž jedinou podmínkou je, že nesmí být ve zkušební době. Pak už záleží na každé bance, zda je příjem dostačující, či nikoli. Získáním hypotečního úvěru starosti nekončí.
OSVČ bez rezerv
Podnikatel není chráněn výpovědní lhůtou a o zakázky může přijít prakticky ze dne na den. Další komplikací jsou i pozdě placené faktury od odběratelů. Jak prokázal průzkum pojišťovny MetLife z počátku letošního roku, většina podnikatelů přitom nemá vybudované rezervy pro případ, že by z jakéhokoliv důvodu přišli o zakázky.
„Průzkum odhalil, že nadpoloviční většina oslovených OSVČ má finanční rezervy pro případ výpadku příjmů pouze na období maximálně tří měsíců. Téměř 40 procent respondentů tyto situace řeší pomocí osobních či rodinných úspor. Každý desátý živnostník byl v posledních pěti letech nucen se alespoň jednou zadlužit, aby výpadek svých příjmů pokryl,“ říká Martin Švec, ředitel produktového oddělení pojišťovny MetLife. Důsledky však zdaleka nemusí souviset jen s nedostatkem zakázek.
Špatně nastavené pojištění je k ničemu
Velmi častá jsou i zdravotní rizika. Pokud onemocní zaměstnanec a nemůže pracovat, náleží mu nemocenská. U podnikatelů je situace složitější, protože většina z nich si platí pouze povinnou, základní část sociálního a zdravotního pojištění, a v takovém případě nemají na žádnou nemocenskou nárok. K pokrytí výpadků příjmu ze zdravotních důvodů slouží vedle možnosti připlácet si na měsíčním odvodu také komerční životní a úrazové pojištění a s ním související připojištění denních dávek pro případ pracovní neschopnosti. Ani to však není ze strany živnostníků příliš využíváno.
REKLAMA
„Více než třetina OSVČ nemá žádné úrazové ani životní pojištění.“ popisuje Martin Švec. Více než 35 procent těch, kteří pojištěni jsou, pak nemá sjednáno denní odškodné po dobu pracovní neschopnosti. Zdravotní komplikace a jejich dopad na podnikání jsou přitom podle průzkumu třetí nejčastější obavou českých živnostníků. Větší je pouze strach z nedostatku zakázek a z dopadu legislativních změn.
