Proč řada vlastníků volný byt nepronajme? Může za to i špatná legislativa?
Nájemník přestal platit nájem a majitel nemovitosti ho chce oprávněně nechat vystěhovat. Zdánlivě jednoduchý a spravedlivý proces se u nás může nepěkně natáhnout. Pokud je nájemník jen trochu drzý, zůstane bydlet dál, aniž by něco zaplatil. Spoléhá totiž na to, že soudní tahanice budou trvat velmi dlouho. Tím spíš, když je bude aktivně prodlužovat. Majitelé se tomu brání hlavně tím, že uzavírají krátkodobé nájemní smlouvy většinou na jeden rok. Ani to ale nemusí pomoci.
Vláda proto už před rokem přišla s návrhem zákona o podpoře bydlení, jehož součástí je i novela občanského zákoníku. Tato legislativní změna zavádí takzvaný rozkaz k vyklizení, který má usnadnit a hlavně urychlit vystěhování problémových nájemníků. Podle advokátních kanceláří, které se nájemními vztahy zabývají, trvá nedobrovolné vystěhování problémového nájemníka v průměru rok až rok a půl. V případě patnáctitisícového nájemného tak majitel bytu přijde o více než čtvrt milionu korun, které musí následně složitě a často neúspěšně vymáhat.
Rozkaz k vystěhování měl tuto lhůtu podle předkládajícího ministerstva pro místní rozvoj výrazně zkrátit celý proces a majiteli tak ušetřit peníze. Soud by o něm rozhodoval podobně jako o platebním rozkazu ve zjednodušeném řízení, tedy bez nařízení jednání. Měl by ho proto být schopný vydat už v řádu týdnů. Rozkazem soud nájemci nařídí vyklidit byt do 15 dnů od doručení a zaplatit náklady jednání. Rozkaz bude mít účinky pravomocného rozhodnutí. To znamená, že žalobce (tedy většinou pronajímatel) může své právo rovnou vymáhat.
Na první pohled pozitivní změna ale při hlubším zkoumání příliš neobstojí. Problémem je, že proti rozkazu může problémový nájemník podat odpor, čímž se rozjede standardní kolečko soudních stání, které se může velmi protáhnout.
Právě výrazně nerovnoprávný vztah pronajímatel/nájemník, kdy druhý má v rukou více trumfů, je důvodem toho, že mnoho majitelů své nemovitosti raději ani nepronajímá. Nalézt vhodného a spolehlivého nájemníka je totiž poměrně složité a než by se spálil, raději nechá svůj byt prázdný. I za cenu toho, že přijde o výnos z nájmu. Vzhledem k dlouhodobému zhodnocování nemovitostí se mu to i tak vyplatí. Pro dostupnost bydlení je to ale špatná zpráva. Největší překážkou k vlastnímu i nájemnímu bydlení tak u nás zůstává tragická legislativa, což ani výše uvedená změna nijak nezlepší.
Autor: Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL
