SVJ se nescházejí a porušují tak zákon, jejich statutárům hrozí postihy
Ve 45 % SVJ během celé pandemie žádné fyzické setkání vlastníků neproběhlo. Statutární orgán SVJ v takovém případě zcela jednoznačně jedná v rozporu s péčí řádného hospodáře. Pokud v této souvislosti vznikne SVJ škoda, budou za ni odpovědní právě členové vedení SVJ. Minimálně jednou za rok se totiž má dle zákona schůze vlastníků konat povinně.
Pandemie koronaviru prohloubila dlouhodobé problémy společenství vlastníků jednotek (SVJ) s hlasováním. Podle průzkumu startupu eVlastníci, který se zaměřuje na online hlasování SVJ, se pětina z nich na schůzi za uplynulé tři roky ani jednou nesešla v potřebném počtu vlastníků a nemohla proto rozhodovat.
„Povinnost svolat shromáždění alespoň jednou do roka vyplývá z občanského zákoníku a platí pro statutární orgán SVJ, tedy buď výbor nebo jeho předsedu. Přesto, že je tato povinnost zcela jednoznačná, zákon za její nesplnění nestanoví žádnou sankci či jiný právní následek,“ vysvětluje advokát Ondřej Brostík, který spolupracuje se startupem eVlastníci.
Předpokládá se, že pokud statutární orgán svou povinnost nesplní a shromáždění nesvolá, postarají se o to jednotliví vlastníci, protože zákon říká i to, že statutární orgán SVJ je povinen svolat shromáždění k zasedání i na podnět vlastníků jednotek disponujících čtvrtinou všech hlasů, nejméně však dvou z nich. Pokud by i přes takový podnět statutární orgán schůzi nesvolal, mohou to udělat sami vlastníci, a to na náklady celého SVJ.
„Otázkou samozřejmě zůstává, co se opravdu stane, pokud se shromáždění v daném kalendářním roce vůbec konat nebude. Ani tato situace neznamená automaticky žádný právní následek či sankci, zákon s tím nepočítá. Jediným právním důsledkem nesplnění povinnosti svolat shromáždění SVJ alespoň jednou ročně je skutečnost, že statutární orgán SVJ v takovém případě zcela jednoznačně jedná v rozporu s péčí řádného hospodáře. V souvislosti s neschopností shromáždění jednat a rozhodovat o zásadních záležitostech může přitom SVJ vzniknout škoda, za kterou by v daném případě měl být v důsledku své nečinnosti odpovědný právě statutární orgán. Tomu tak případně může vzniknout povinnost takovou škodu nahradit,“ doplňuje advokát Ondřej Brostík.
REKLAMA
Problémy s uspořádáním schůzí SVJ by mělo pomoci vyřešit i zapojení možnosti online hlasování, které může být v případě potřeby kombinováno s tradičním způsobem setkání. Pokusy o „vzdálené“ nebo online hlasování (per rollam) totiž byly zatím pouze u třetiny SVJ.
„Podle našeho průzkumu ale u 87 % těchto hlasování, pokud už byla svolána, neproběhlo vůbec žádné ověření identity členů SVJ, což může být obrovský problém, pokud by někdo z SVJ platnost takového hlasování napadl,“ vysvětluje Ondřej Bělecký, spoluzakladatel startupu eVlastníci. Aplikace eVlastníci právě na toto reaguje a poskytuje dvoufaktorové ověření identity vlastníka. Veškerou komunikaci v aplikaci navíc šifruje a chrání proti zneužití.
Průzkum, ze kterého jsou data čerpána, probíhal na přelomu roku a zapojilo se do něj přes 800 respondentů. 44 % z nich zastává či v nedávné době zastávalo řídící funkci v SVJ či bytovém družstvu, zbytek tvořili běžní členové SVJ a družstev.
