Udržitelné stavebnictví? Budoucnost je v podhoubí

Mycelium je ta část houby, která roste pod zemí a zásobuje houbu živinami. Když podhoubí vložíme do organického substrátu, např. do pilin, začne fungovat jako přírodní lepidlo. Substrát spojí, zcelí a tím vznikne mycokompozit.

„Mycokompozit má výborné vlastnosti, díky kterým může představovat ekologickou alternativou materiálů, jako je např. polystyren, kamenná a skelná vata. Jde především o vlastnosti termoizolační a akustické, současně je samonosný, povrchově hydrofobní a hůře hořlavý než třeba dřevotříska či polystyren,“ vysvětluje Matěj Róth ze spolku MYMO. „Na mycokompozitu je úžasné to, že když ho rozdrtíte a vložíte do nějaké formy, zůstává živý. Z jednotlivých částí vystrčí své hyfy, ty se podívají kolem sebe, napojí se na vedlejší vlákna a mycelium tak opět sroste dohromady. Už ale ve tvaru, který mu formou určíte,“ dodává Matěj Róth.

Podhoubí odolává hoření, skvěle izoluje, je pevné, velmi lehké a samostatné. To zaujalo Buřinku stavební spořitelnu, která projektem Samorost navazuje na své úspěšné inovativní aktivity spojené s 3D tiskem betonem (dům Prvok a parkourové hřiště).

„Udržitelné bydlení je pro nás jednou z hlavních priorit. Dlouhodobě podporujeme vědu a výzkum v oblasti stavebnictví a vytváříme most spojující akademickou sféru s komerčními firmami. Tím přispíváme k inovacím v tomto oboru. Po 3D tisku betonem jsou to nyní houby, které upoutaly naši pozornost a ve kterých vidíme obrovský potenciál. Spojili jsme se proto s odborníky ze spolku MYMO, kteří mycelium zkoumají. Jsem hrdý, že díky našemu projektu Samorost, se Česká republika připojí ke světové špičce ve výzkumu udržitelného stavebnictví,“ říká Libor Vošický předseda představenstva Buřinky.

^REKLAMA

Na zateplený dům z podhoubí si ještě počkáme

Zatím je projekt v plenkách a k velké implementaci je potřeba odvést ještě velký kus práce. „Čeká nás dlouhá cesta, spousty testů, zkoušek, pokusů, úspěchů i kroků vedle. To všechno k tomu zkrátka patří. Uvidíme, kam až se s myceliem dokážeme dostat při jeho implementaci do praktického života a co všechno se nám podaří z něj vyrobit. Rozhodně se nechceme držet při zemi,“ doplňuje Kateřina Sýsová ze spolku MYMO.

Pro vznik mycokompozitu se používá houba reishi neboli lesklokorka lesklá nebo hlíva ústřičná. Vhodným substrátem je odpad z dřevozpracujícího průmyslu, např. piliny či pelety. Mycelium roste ale i na odpadech s obsahem celulózy, včetně papíru, nebo na kartonu, v seně a slámě nebo třeba v kávové sedlině.

Zdroj: Inovaceodburinky.cz

Mycelium je zdravotně nezávadné

Mycokompozity jsou pro člověka zcela zdravotně nezávadné, což dokládá odborný posudek předního českého mykologa.

„Předložený materiál, myceliové desky získané pěstováním dřevokazné houby lesklokorky lesklé na smrkových pilinách, není toxický pro člověka ani pro zvířata. Z materiálu se nemohou uvolňovat diaspory způsobující při vdechování alergie. Volatilní látky působící dráždivě nejsou rovněž přítomny. Desky vyrobené technologií za pomoci mycelia dřevokazné houby lesklokorky lesklé nemohou poškodit lidské zdraví během výrobního postupu ani jako finální produkt,“ deklaruje RNDr. Mgr. Jaroslav Klán, CSc., znalec z oboru stavebnictví (dřevokazné houby v budovách), zdravotnictví a toxikologie (jedovaté houby a rostliny).