Váš byt, vaše teplota. Kontroly nemají šanci

Nařízení EK má zavést mechanismus „unijního stavu pohotovosti“, jehož aktivace by znamenala, že členské státy mají povinnost snížit poptávku po plynu. „Dle navrhovaného znění vyhlášky by omezení platila již při „předcházení stavu nouze“, tedy za běžného fungování, mimo stav nouze v teplárenství,“ uvedla ředitelka dTestu Eduarda Hekšová.

Vyhláška má základ v zákoně o hospodaření energií, který stanoví, že vlastníci, stavebníci a společenství vlastníků jednotek mají povinnost řídit se pravidly pro vytápění a dodávky teplé vody. Hlavní změna v nové vyhlášce spočívá ve snížení požadovaných průměrných vnitřních teplot, např. z 20 na 18 °C u obývacích místností. Vyhláška v dosavadním znění také umožňovala dohodnout se mezi obyvateli bytu, případně vlastníky či nájemníky, na vytápění na vyšší průměrné teploty, než stanoví vyhláška. Tato možnost je však v návrhu nové vyhlášky odstraněna.

Není ale pravdou, že by např. pro obývací místnosti bylo maximum vnitřní teploty výše uvedených 18 °C. Tato hodnota se může navýšit o 1-3 °C (zejména podle počtu venkovních stěn místnosti). Takto navýšená hodnota, např. 19 °C pro obývací pokoj s jednou venkovní stěnou, se pro výpočet horního limitu průměrné vnitřní teploty dále navýší o 1 °C. Horní limit pro průměrnou vnitřní teplotu obývací místnosti s jednou venkovní stěnou je tedy 20 °C. Obývací místnost s jednou venkovní stěnou by tedy měla být vytápěna na průměrnou teplotu v rozmezí 19 až 20 °C.

Kromě limitů stanoví vyhláška i zákaz zahájit topnou sezónu mimo 1. září až 31. květen s výjimkou poklesu teploty pod 13 °C dva dny po sobě bez vyhlídky oteplení.

Na soustavy s více jak 80% podílem obnovitelných zdrojů energie se povinnosti nevztahují. V samotném zákoně je také stanoveno, že se povinnost dodržovat tato pravidla nevztahuje ani na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci.

^REKLAMA

Vymáhání nastavených limitů

Zákon o hospodaření energií nestanoví zvláštní kontrolní postup pro vyhláškou stanovená pravidla pro vytápění. Sice jsou stanoveny některé kontrolní postupy, ale ty se týkají např. samotných systémů vytápění, nikoliv vnitřních teplot místností.

„Problém s kontrolou teplot v soukromých obytných prostorách by mohl nastat kvůli tomu, že kontrolující osoba není v obecném režimu oprávněna vstoupit do obydlí,“ upřesňuje Eduarda Hekšová s tím, že existují zákonné výjimky (povinnost umožnit přístup k odečtu měřičů podle energetického zákona), zejména pak výjimky u obydlí užívaného pro podnikání (kontrola ze strany živnostenského úřadu či České obchodní inspekce).

Bez změny zákona by tak nebylo možné provádět kontroly teplot u běžného obydlí. Naopak v administrativních a jiných budovách, jako jsou školy a nemocnice, by kontrola dodržování pravidel vytápění neměla teoreticky působit potíže.

V kontextu navrhované regulace teplot a její kontroly je možné připomenout v minulosti zpochybňovanou možnost kontroly domácích spalovacích kotlů. V roce 2017 se totiž Ústavní soud zabýval právem vstupu kontrolující osoby do obydlí, kde se nachází spalovací kotel, a ústavností této úpravy ve vztahu k nedotknutelnosti obydlí. Vzhledem k dobře nastavenému systému upozornění a následné kontroly ve spojení s ochranou práv a svobod dotčených osob Ústavní soud shledal kontrolní postup v souladu s ústavním pořádkem.

Jaké by v případě porušení pravidel hrozily sankce?

Podle zákona je porušení pravidel pro vytápění přestupkem a povinnost řídit se pravidly má stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek. „Zajímavé tedy je, že z dikce zákona nevyplývá odpovědnost za přestupek u jednotlivých vlastníků jednotek ani u nájemců bytů či domů, kteří mají však na dodržování teplotních limitů hlavní, ne-li jediný, vliv,“ uvažuje Eduarda Hekšová. „Domníváme se, že dostatečně odrazujícím účinkem bude každopádně působit zejména vysoká cena vytápění. Jinými slovy i bez důsledné kontroly a vymáhání limitů teplot se většina domácností přizpůsobí a v důsledku situace na trhu se zemním plynem sníží svoji spotřebu.“