Z Prahy se stal „skanzen“. Nové výškové budovy v ní nevznikají, to spolutlačí cenu bydlení v Praze výrazně nahoru
Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovy, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři (viz žebříček níže).
V případě Polska, kde je nejvyšší koncentrace výškových budov ve Varšavě, nelze vysoký počet vysokých budov vysvětlovat jen válečným zničením jejich metropole. Vždyť takřka dvacet polských budov z žebříčku, tedy prakticky celá polovina, bylo dokončeno v posledních zhruba deseti letech.
Žebříček je tak smutným dokladem stále propastnějšího tuzemského zaostávání v moderní výstavbě. Přitom třeba Praha, ale částečně také Brno, vykazují na poměry Visegrádské čtyřky nejvyšší ceny nemovitostí a také nájmů.
Podle loňských údajů společnosti Ekospol (zde) se za nájem jednopokojového bytu v centru Prahy platí v přepočtu o zhruba pět tisíc korun měsíčně více než za nájem srovnatelného bytu v centru Varšavy či Bratislavy. A o zhruba deset tisíc korun měsíčně více než v Budapešti. V Brně se za nájem platí o několik stovek měsíčně více než v Bratislavě nebo než ve Varšavě a o zhruba pět tisíc korun měsíčně více než v Budapešti.
Přitom vyšší podíl moderní výškové výstavby by vytvořil tlak na pokles cen nemovitostí, a tedy i nájmů, nebo alespoň na jejich pomalejší růst. V Praze by výškové budovy mohly vznikat například na Pankráci nebo v dalších částech Prahy 4, aniž by tedy bylo dotčeno historické jádro města.
REKLAMA
Vzhledem k dramatickému nedostatku bytů v Praze a enormnímu zájmu o bydlení v ní neexistuje dlouhodobě vlastně jiná možnost než stavět více do výšky. Rozsah metropole neustále rozšiřovat nelze, navíc se tak zvyšují nároky na dopravní obsluhu a životní prostředí se ničí i zastavováním polí či dosud nezastavěných ploch. Stavět více do výšky tedy znamená učinit bydlení dostupnějším a zároveň chránit životní prostředí.
Přesto současná česká legislativa jde opačným směrem. Česko má, jak známo, jedny z nejdelších povolovacích řízení v oblasti výstavby na světě. Vlivné lobbistické organizace a zkostnatělé regulace pak brání tomu, aby se v Praze stavělo více do výšky. Praze nedávno hrozilo vyškrtnutí z prestižního seznamu světových památek, když se organizace Centrum světového dědictví (WHC) a Mezinárodní rada pro památky a sídla (ICOMOS) ozvaly českému ministerstvu kultury, aby prověřily, zda nové výškové stavby na Pankráci, jako je V Tower, nepoškozují panorama metropole. Výbor světového dědictví UNESCO už posledních patnáct let tlačí Prahu, aby nenechávala stavět budovy vyšší než 70 metrů.
Nemožnost rozsáhlejší výškové výstavby staveb 100 metrů a vyšších zneatraktivňuje rozvoj města i v očích developerů. Pokud by na daném pozemku mohlo stavět více do výšky, umocní se výnosnost takové výstavby, což pak povede k tomu, že budou více investovat například do estetiky vznikajících staveb. Architektonickým skvostem může být i stavba výrazně přesahující 100 metrů, jak ilustrují četné příklady za světa.
Pokud ale má být Praha svého druhu skanzenem, kde se nestaví do výšky, kde se vůbec nestaví zdaleka tolik, kolik by mělo, budiž. Pak a obyvatelé Prahy musí být připraveni za tento „luxus“ si připlatit. Třeba v podobě ještě propastněji vyšších nájmů, než jaké vykazují ostatní metropole zemí Visegrádské čtyřky.
Nejvyšší budovy zemí Visegrádské čtyřky (technické objekty typu vysílačů nejsou zahrnuty).
- Varso Tower, Varšava, Polsko, 310 metrů (nejvyšší budova v EU)
- Palác kultury a vědy, Varšava, Polsko, 237 metrů
- Warsaw Spire, Varšava, Polsko, 220 metrů
- Sky Tower, Vratislav, Polsko, 212 metrů
- Warsaw Trade Tower, Varšava, Polsko, 208 metrů
- Warsaw Unit, Varšava, Polsko, 202 metrů
- Skyliner, Varšava, Polsko, 195 metrů
- Złota 44, Varšava, Polsko, 192 metrů
- Rondo 1, Varšava, Polsko, 192 metrů
- Olivia Star, Gdaňsk, Polsko, 180 metrů
- Centrum LIM, Varšava, Polsko, 170 metrů
- Eurovea Tower, Bratislava, Slovensko, 168 metrů
- Varšavské finanční středisko, Varšava, Polsko,165 metrů
- InterContinental Warsaw, Varšava, Polsko, 164 metrů
- Cosmpolitan Twarda 2/4, Varšava, Polsko, 160 metrů
- Q22, Varšava, Polsko, 155 metrů
- Skysawa, Varšava, Polsko, 155 metrů
- Chałubińskiego 8, Varšava, Polsko, 150 metrů
- MOL Campus, Budapešť, Maďarsko, 150 metrů
- Sea Towers, Gdaňsk, Polsko, 143 metrů
- Generation Park, Varšava, Polsko, 140 metrů
- Mennica Legacy Tower, Polsko, 140 metrů
- Intraco I, Varšava, Polsko, 138 metrů
- KTW II, Katovice, Polsko, 133 metrů
- Warsaw Hub 1, Varšava, Polsko, 130 metrů
- Warsaw Hub 2, Varšava, Polsko, 130 metrů
- Spektrum Tower, Varšava, Polsko, 128 metrů
- Pazim, Štětín, Polsko, 128 metrů
- Altus, Katovice, Polsko, 125 metrů
- Nivy Tower, Bratislava, Slovensko, 125 metrů
- Hanza Tower, Štětín, Polsko, 125 metrů
- Łucka City, Varšava, Polsko, 120 metrů
- Forest, Varšava, Polsko, 120 metrů
- Błękitny Wieżowiec, Varšava, Polsko, 120 metrů
- Atlas Tower, Varšava, Polsko, 117 metrů
- Klingerka, Bratislava, Slovensko, 116 metrů
- Central Tower, Varšava, Polsko, 116 metrů
- Národní banka Slovenska, Bratislava, Slovensko, 112 metrů
- AZ Tower, Brno, Česko, 111 metrů
- Novotel Warszawa Centrum, Varšava, Polsko, 110 metrů
- Kredka, Vratislav, Polsko, 110 metrů
- City Tower, Praha, Česko, 109 metrů
- Panorama City I, II, Bratislava, Slovensko, 108 metrů
- Budova Slovenské televize, Bratislava, Slovensko, 108 metrů
- Chmielna 35, Varšava, Polsko, 108 metrů
- City Business Center I, Bratislava, Slovensko, 107 metrů
- Collegium Altum, Poznaň, Polsko, 106 metrů
- Úřad Lubušského vojvodství, Gorzów Wielkopolski, Polsko, 106 metrů
- Sky Park, I, II, III, IV, Bratislava, Slovensko, 105 metrů
- Babka Tower, Varšava, Polsko, 105 metrů
Zdroj: Trinity bank
Autor: Lukáš Kovanda, hlavní ekonom, Trinity Bank
