Brněnský realitní trh má za sebou horké léto

 „Končí epizoda ekonomické nejistoty, kvůli níž valná část českých domácností odkládala velká nákupní rozhodnutí. Poptávka po nových bytech se od počátku letošního roku navrací s plnou silou. Dynamika cen již dávno překonala předpandemické období, kdy jsme mluvili o přehřátém trhu. Od cenového stropu jsme ale nejspíš ještě daleko. Notorický český problém, tedy byrokracií utlumovaná stavební činnost, bude nejspíš nadále tlačit ceny vzhůru,“ uvádí Dalibor Lamka, výkonný ředitel a předseda představenstva společnosti Trikaya.

Prázdninové měsíce jako vždy o něco zpomalily prodejní aktivitu, září pak dohánělo čtvrtletní dynamiku strmě rostoucím zájmem kupujících. Od července do září letos developeři v Brně prodali celkem 275 bytů v novostavbách. To je vůbec nejvíce ze všech třetích čtvrtletí od roku 2013, od kterého jsou pravidelně vydávány analýzy trhu. Za uplynulé tři roky se pak jednalo o třetí nejúspěšnější kvartál a v meziročním srovnání o 120procentní nárůst.

Ceny novostaveb v Brně překonaly 130 000 Kč za metr čtvereční

Setrvalý růst poptávky po novém bydlení trvá už od počátku roku a dává tušit, že bez řádově navýšené nabídky na straně developerů se pokračující růst cen bytů hned tak nezastaví. Silnou poptávku neutlumují ani ceny hypoték, které sice oproti loňskému roku výrazně klesly, ale při nynějším nastavení základní sazby centrální banky existuje podle odborníků stále prostor pro úrokový pokles komerčních sazeb.

V letošním třetím čtvrtletí se metr čtvereční v Brně nabízel v průměru za 131 700 Kč, což je o zhruba šest a půl tisíce korun více než v posledním loňském čtvrtletí. Průměrná cena nabízeného bytu v Brně se vyšplhala až na 7,7 milionu korun.

„Na obnovený zájem o bydlení má vliv jednak poměrně dlouho odkládaná poptávka způsobená ekonomickými turbulencemi a geopolitickými nejistotami, jednak v minulosti nízká dostupnost hypoték vinou vysokých úrokových sazeb. Bohužel i v dnešní změněné situaci hypotéky jen neochotně následují snahu centrální banky zlevnit úvěry. Banky drží své marže z hypoték v průměru o více než půl procenta nad marží běžnou v eurozóně. Kupující jsou tak pod dvojím tlakem: efektem přiškrcené stavební aktivity a neochotou bank ustoupit z neudržitelně vysokých úrokových marží. Kupující prostě tahají v nynějších realitních obchodech za kratší konec,“ popisuje Lamka.