Hospodářská komora prosazuje změny v návrhu novelizace požadavků na výstavbu, chce zabránit dalšímu prodražování staveb

„Naše pozice neprezentuje jen podnikatelské zájmy. Jde totiž o legislativní návrh, který by v případě jeho schválení sáhl hluboko do peněženky každého občana – ať už staví, hledá nájemní prostory pro podnikání nebo bydlení, či si jen jde nakoupit potraviny. Každá zbytečná regulace se nakonec promítne do účtu, který zaplatíme všichni. Naše připomínky nejsou brzdou, ale cestou k rozumným a efektivním pravidlům,“ uvádí k materiálu Ministerstva pro místní rozvoj Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory.

Novela vyhlášky platné od roku 2024 má ambici ošetřit kolizní situace při výstavbě, zpřehlednit systém a odstranit zbytečnou, neodůvodněnou regulaci. Komora na základě zkušeností svých více než 15 000 členů svými připomínkami fakticky připravila balíček konkrétních doporučení, který ministerstvu předkládá. „Méně papírů, více výsledků – to je recept, jak rozhýbat výstavbu,“ zdůrazňuje Hana Landová, předsedkyně sekce Územního plánování a rozvoje Hospodářské komory.

Obsahem komorových připomínek je konstruktivní pomoc při naplňování ministerských cílů, což by zefektivnilo řízení, pomohlo při hledání úspor, jež nebudou na úkor kvality ani bezpečnosti staveb, a ve výsledku skutečně posílilo konkurenceschopnost českého stavebnictví. „Naším cílem je méně byrokracie, více efektivity a úspor, ale nikdy ne za cenu nižší kvality nebo bezpečnosti staveb,“ říká Hana Landová, předsedkyně sekce Územního plánování a rozvoje Hospodářské komory.

Návrh novely zároveň implementuje některé evropské požadavky, ale podle Komory MMR v prvním návrhu jde nad rámec toho, co EU ukládá, což by mohlo zásadně prodražit výstavbu. Přísnější požadavky, než v jiných členských státech jsou podle podnikatelů nebezpečným trendem. Zvlášť v zemi s jednou z nejhorších dostupností bydlení v EU.

^REKLAMA

Komora ve svých připomínkách upozorňuje na konkrétní příklady nesmyslných kombinací požadavků, které zbytečně zvyšují náklady a snižují efektivitu projektů. Patří mezi ně například povinnost zajišťovat bezbariérovost u staveb vysokého napětí, přehnané počty parkovacích míst pro kola i v objektech, kde to postrádá smysl – třeba v léčebnách dlouhodobě nemocných, nežádoucí kumulace náročných podmínek pro topné systémy a izolace budov či časté kolize s předpisy jiných resortů, zejména v oblasti ochrany životního prostředí. „Když se požadavky začnou, byť i s dobrou vůlí, slepovat bez zvážení souvislostí, vzniká namísto kvalitnější jen dražší stavba a pomalejší proces,“ varuje Landová.

Přemrštěné požadavky by podle Hospodářské komory vedly k omezení investic, zpomalení ekonomiky a zhoršení životní úrovně. „Technický detail na papíře může být v realitě smrtelnou ranou pro celý projekt,“ upozorňuje Landová. „A to, co dnes zní jako technický detail, může v praxi znamenat, že se projekty nebudou realizovat vůbec. Vidíme to i v silných ekonomikách, jako je Německo – a chceme, aby se Česká republika těmto chybám vyhnula,“ dodává.

Hospodářská komora je připravena být partnerem MMR i odborné veřejnosti při hledání legislativních řešení, která zajistí kvalitní, bezpečné a dostupné stavby bez zbytečných nákladů. „Nechceme méně kvalitní budovy, chceme kvalitní pravidla,“ uzavírá Zajíček.